Varování před hrozícím převratem se objevilo na sociální síti Telegram na kanále Baghramyan26, o němž je známo, že jej spravuje někdo z okolí arménského premiéra Pašinjana.
Rozbuškou k ruskému rozhodnutí zbavit se Pašinjana a jeho blízkých spolupracovníků měly být výroky arménského premiéra v rozhovoru pro italský list La Repubblica, kdy Pašinjan obvinil Rusko, že nedodržuje dohody uzavřené v souvislosti s otázkou Náhorního Karabachu (území, o které se pře Arménie a Ázerbájdžán), a uvedl, že byla chyba a bezpečnostní riziko, že si Arménie zvolila Rusko jako strategického partnera. Poslední tečkou mělo pak být společné cvičení s americkou armádou, které se uskuteční od 11. do 20. září.
[chooze:article;value:521140]
Podle kanálu byly v Arménii v době, kdy zemřel při letecké nehodě šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin, přibližně tři tisíce příslušníků této soukromé armády.
"V současné době počet wagnerovců v Arménii stoupl na 12 tisíc," tvrdí kanál. Rusko podle něj vsází na to, že vrchní velení armády, rozvědky a policie je prolezlé ruskými agenty. "Na střední a nižší úrovni je pro Rusko podpora mnohem nižší. Rusko nemá adekvátní náhradu za Pašinjana," tvrdí s tím, že vzhledem k rozsáhlé přítomnosti arménských vojsk poblíž hlavního města Jerevanu takový pokus o převrat nemá šanci na úspěch.
Horšící se vztahy
Arménie je v posledních dnech častým tématem i v Rusku. Napomohlo tomu například zadržení dvou proruských blogerů, kteří tento týden skončili v Arménii v cele. A to kvůli podezření z pašování zbraní. Podle ruské agentury TASS u blogera Mikaela Badaljana a sloupkaře ruského propagandistického webu Sputnik Ašota Gevorkjana našli tašku se samopalem, zásobníky a několik granátů. Gevorkjan se bránil, že je do jeho auta dal někdo jiný.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová si stěžovala, že Arménie šikanováním prorusky smýšlejících reportérů a politických analytiků poškozuje vzájemné vztahy obou zemí. V pátek večer byli oba propuštěni z cely předběžného zadržení.
TASS také vyjmenovala všechny kroky, kterými Jerevan Moskvu naštval. Kromě výše zmíněných šlo i o rozhodnutí předložit parlamentu k ratifikaci Římský status Mezinárodního trestního soudu. Státy, které jej ratifikují, jsou povinny zadržet osoby, na které soud vydal zatykač. Mezi nimi je i ruský prezident Vladimir Putin, ten by tak do Arménie nemohl cestovat.
[chooze:article;value:471403]
Moskvu také vytočila návštěva manželky arménského premiéra Pašinjana Anny v Kyjevě, kde se zúčastnila fóra prvních dam a sešla se s ukrajinským prezidentem Zelenským.
"Plány na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, arménsko-americké vojenské cvičení, výroky o vstupu do NATO a návštěva Pašinjanovy manželky v Kyjevě naznačují, že arménské vedení učinilo konečné rozhodnutí zahájit proces distancování se od Ruska a opuštění CSTO a EAEU," řekl TASS bezpečnostní expert Hajk Naapetjan. CSTO je Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Ruskem vedená bezpečnostní organizace. EAEU je pak Euroasijský ekonomický svaz.
Pašinjan se měl v roce 2020 stát obětí atentátu. Tajné služby tvrdí, že ho zmařily. Více v reportáži:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.