Šéf NATO Mark Rutte vystoupil v pondělí před Evropským parlamentem. K představitelům EU hovořil kvůli změnám v rozpočtu, které jsou podle něj nutné. Generální tajemník NATO totiž tvrdí, že unijní státy vynakládají zbytečně moc zdrojů na sociální služby, jako jsou důchody, zdravotnictví nebo sociální podpora.
Místo toho by část těchto peněz měla podle Rutteho jít na obranu. Argumentoval přitom hrozbou Ruska. "Evropské země vynakládají v průměru čtvrtinu svých příjmů na sociální zabezpečení. Potřebují přitom jen zlomek těchto peněz, aby výrazně posílily svou obranu," prohlásil podle portálu Politico Rutte.
NATO po svých členských státech požaduje, aby vynakládaly 2 % HDP na obranu. Většina členů toto nařízení dlouhé roky neplnila, po vypuknutí války na Ukrajině se však situace zlepšila a 2 % vydává 24 ze 32 členů NATO. Česká republika je mezi nimi.
[chooze:article;value:592199]
Rutte by chtěl vidět navýšení výdajů na obranu až na 3,6 % HDP. Tyto peníze však nemají jít pouze na vyzbrojování armády, ale například i na kyberbezpečnost. "Bezpečnostní situace mě znepokojuje. Nejsme ve válce, ale ani v míru. To znamená, že musíme více investovat do obrany. Nemůže to počkat," řekl podle portálu Meduza Rutte.
Ve svém proslovu nešetřil ani otevřeným varováním. "Teď jsme v bezpečí, ale co bude za čtyři nebo pět let? Když nenavýšíme výdaje na obranu, mohou se Evropané začít učit rusky, nebo si hledat bydlení na Novém Zélandu," prohlásil Rutte.
Napětí v NATO roste zejména po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Ten ještě před svým zvolením prohlašoval, že Evropa se o sebe bude muset začít starat sama a že jí za určitých podmínek Spojené státy nepřijdou na pomoc. Stabilitě NATO nepomáhají ani jeho výroky o vojenském obsazení Panamského průplavu, Kanady nebo Grónska. Dánsko, kterému Grónsko patří, a Kanada jsou přitom stejně jako USA členy NATO.
Ukrajina chce do NATO. Lipavský Kyjev podpořil, šéf Aliance odmítal odpovědět (12/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.