Všechno elektronicky je cíl, k němuž se jako republika upínáme, abychom ušetřili papíry i nervy. Odpadá čekání na úřadech, kam díky digitalizaci ani nemusíme. Jenže zejména pro seniory to může být španělskou vesnicí.
Chytrý telefon má přes 63 % seniorů do 74 let, ale pouze 28 % těch starších. Ti stále raději používají tlačítkový mobil. Podobné je to i s internetem, který používá přes 70 % důchodců do 74 let a ani ne 40 % těch starších.
"Je to tak neuvěřitelné množství informací, které se na ty lidi chrlí, že z toho mají spíš strach," vysvětlila předsedkyně Rady seniorů Lenka Desátová. Třeba důchod. Více než půl milionu seniorů si ho nechává doručovat v hotovosti. Jenže stát podporuje digitalizaci, a pokud někteří nemají účet, musí za doručení platit.
[chooze:article;value:601772]
"Máme více důchodců, kteří přecházejí na účet nebo mají ještě posílání v hotovosti, ale už si platí oni sami. Vidíme, že je problém pro seniory zvládat aplikace, ale platí, že budou lidi, kteří budou obsluhováni off-line," uklidňoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pro některé seniory je internetové bankovnictví problém. Jenže tam, kde pobočky nejsou, už se k účtu ani jinak nedostanete. "Senioři často nevědí, co to je bankovní identita, identita občana, jaký je v tom rozdíl. Chodí a říkají, že to nechtějí," upozornila Desátová.
Dřív stačilo lékaři zavolat a objednat se k němu. Dnes má řada z nich on-line rezervační systém. "Komunikují s nám přes aplikaci, kde si vyberou svůj požadavek. Pacienti mají stále možnost se k nám dovolat, ale když sestřička nemá čas, tak na telefonu je voicebot," uvedl praktický lékař Ondřej Sobotka.
Senioři ve velkém využívají slevové akce v obchodech. Na to, aby mohli využívat slevové aplikace, musí mít ale chytrý telefon. Tím ale řada z nich nedisponuje. Některé zboží mají řetězce ve slevě ovšem jen pro ty, kteří mají jejich aplikace. A pro mnohé seniory je to překážka.
[chooze:article;value:599645]
Na nákup vyrazili reportéři TV Nova se dvěma seniory, paní Ludmilou a panem Janem. Zatímco Ludmile nedělá problém si cokoliv zařídit on-line – ovládá internetové bankovnictví, dokáže se k lékaři objednat přes internet nebo si koupit lístky do divadla –, Jan naopak technologie odmítá a radši si všechno vyřídí osobně.
"Aplikace mají jednu výhodu: dokáží ty slevy zacílit na konkrétního zákazníka, protože vědí, co často kupuje, a můžete mu ušít slevy na míru. To s kartičkou neuděláte. Je za tím snaha přilákat, aby lidé zůstali nakupovat v jednom obchodě," vysvětlil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Chléb, bagety, sýry, šunky, trochu zeleniny a ovoce, voda, jogurty a džus na snídani. Na oběd kuřecí a mleté maso, vejce a brambory. Nezapomnělo se ani na toaletní papír. "Já jsem zaplatil těsně nad jeden tisíc a zhruba bych podle těch slev ušetřil 250 až 300 korun," řekl pan Jan.
Stejný nákup reportéři absolvovali i s paní Ludmilou. Ta je velkou fanynkou věrnostních aplikací a snaží se ušetřit každou korunu. "Když jsou nějaké akce, tak se snažím, aby se nějaká koruna dala ušetřit. Já si myslím, že měsíčně mohu ušetřit i 800 korun," odhaduje paní Ludmila.
[chooze:article;value:595200]
"Máme běžně uživatele, kterým je 80 a aplikaci používají. Obchody mají na prodejnách wifi připojení zadarmo, aby lidé nemuseli platit za data," dodal Prouza.
"Jak ta technologie kráčí mílovými kroky, tak já jsem vždycky nemile překvapen z novinek. Když jsem se třeba chtěl objednat k očaři, tak jsem narazil. Přijmou mě sice hned, ale jen on-line," popisoval svoje problémy pan Jan.
Digitální svět jde dopředu obrovskou rychlostí a jsou senioři, kteří se nezvládají změnám přizpůsobit. Existují pro ně kurzy, které jsou dokonce zdarma, jenže problém může být i v tom, že fyzicky na ně docházet už nemohou.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.