Americká analytická společnost CSIS (Centrum pro strategické a mezinárodní studie – The Center for Strategic and International Studies) připravila novou obsáhnout studii, která se zabývá možnými scénáří útoku čínské armády na Tchaj-wan, do jehož obrany by se zapojily také Spojené státy.
Celkem 24 různých scénářů, popsaných na 165 stranách, dalo jasnou odpověď – Američané by sice zvítězili, ale za cenu velkých ztrát, které by je velmi poznamenaly. Ještě ničivější důsledky by nastaly pro ostrovní stát. Ozbrojený konflikt by velmi silně poškodil jeho infrastrukturu a průmysl.
Mapa Tchaj-wanu a okolí:
Jak by vypadala invaze na Tchaj-wan
V modelech CSIS je zahájení invaze vždy velmi podobné – úvodní čínské bombardování zničí většinu tchajwanského námořnictva a letectva už v prvních hodinách bojů. Následuje námořní blokáda ostrovního státu a jeho celková izolace. Pak by na řadu přišly obojživejné útoky a invaze řádově desetitisíců čínských vojáků a zároveň paradesantní výsadky v tchajwanském týlu.
Nicméně podle scénářů by se Číňanům nepovedlo vytvořit předmostí a ofenziva by se rychle zastavila. I přes vysoké ztráty by tchwajnská armáda kladla tvrdý odpor. Mezitím by americké ponorky, bombardéry a bitevní a stíhací letadla podporované japonskými silami ochromily čínské obojživelné jednotky. Čínský útok na japonské základny a americké lodě by průběh nezměnil a výsledek by byl jasný – Tchaj-wan by si udržel nezávislost.
Podle CSIS jsou pro úspěšnou obranu Tchaj-wanu důležité čtyři podmínky:
| Tchajwanská armáda musí udržet pozice | Jelikož se počítá s tím, že se na ostrov nějaké čínské jednotky dostanou, musí být tchajwanská armáda schopná eliminovat veškerá čínská předmostí. Posílení pozemních sil musí být středobodem úsilí tchajwanské vlády. |
| Vyhnutí se ukrajinskému scénáři | Protože má Čína potenciál inzolovat Tchaj-wan od okolního světa, je nutné, aby byly zásoby vojenského materiálu dostupné v dostatečném množství už od začátku konfliktu. Veškerá zpoždění a polovičatá řešení by se pak silně odrazila v amerických ztrátách. CSIS radí, aby USA a Tchaj-wan v mírových dobách co nejvíce úzce spolupracovaly na včasném zásobování a v případné války je nutné rychlé zapojení amerických sil. |
| USA musí být schopné využít základen v Japonsku pro bojové operace | Bez možnosti využití amerických základen v Japonsku by se americké vzdušné síly nemohly zapojit do bojů. Doporučením je prohlubování diplomatické a vojenské spolupráce USA a Japonska. |
| USA musí být schopné zaútočit rychle a plošně na čínské vojenské flotily z míst mimo čínskou obrannou zónu | Bombradéry schopné využít protinámořní zbraně jsou podle CSIS nejlepším způsobem, jak odrazit invazi na Tchaj-wan a snížit počet amerických stát. Je proto důležité navyšovat arzenál protilodních střel s dlouhým doletem. |
| zdroj: CSIS/TN.cz |
Konflikt by byl krátký a brutální, následky dalekosáhlé
"Tato obrana by ale vyšla draho. Spojené státy a Japonsko by ztratily desítky lodí, stovky letadel a tisíce vojáků. Takovéto ztráty mohou ochromit mezinárodní pozici Spojených států na mnoho let. Tchajwanská armáda by byla silně oslabena a na jejích bedrech by byla obrana státu se zničenou ekonomikou na ostrově bez přístupu k elektřině a základním službám," popsali autoři studie.
Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra by byla takto simulovaná válka krátká, ale velmi intenzivní. Konflikt by měl také velký vliv na světovou ekonomiku kvůli škodám na tchajwanském průmyslu, který zásobuje celý svět čipy.
I přes velké ztráty by ale vítězný konflikt proti Číně mohl pro Spojené státy znamenat posílení pozice, upozornil Visingr: "Hodně by záleželo na výsledku války. Pokud by měly USA velké ztráty, ale Čínu by porazily, tak by je to ze symbolického hlediska ohromně posílilo. Důležité by bylo také to, kdo by se na jejich stranu postavil. Mohlo by vzniknout takové symbolické politické hledisko, že Američané opět sestavili koalici, která jim pomohla a zvítězila."
Čína by také utrpěla velké ztráty. Její námořnictvo by upadlo do chaosu, jádro obojživelných sil by bylo zničeno a do zajetí by se dostaly desítky tisíc vojáků.
Jak upozornili autoři studie, nahrazení ztrát by bylo náročnější pro Američany než pro Číňany. Americké vojenské loděnice totiž sice zvládají pokrýt aktuální požadavky amerického námořnictva, ale mají minimální výrobní rezervy. Scénáře počítají se ztrátou až dvou amerických letadlových lodí, což by byl velký problém. Náročné by bylo i nahrazení zničených letadel, kdy by podle různých variant vývoje situace ztratili Američané 200 až 500 strojů, ročně jich přitom zvládnout vyrobit asi 120.
[chooze:article;value:475195]
Případné zapojení Česka a dalších států
Otázkou je také případné zapojení České republiky do konfliktu jako člena NATO, a tudíž amerického spojence. "Přímé zapojení ne, to se všeobecně neočekává. Ze zemí NATO by se zapojili možná jedině Britové, je to asi jediná země, od které by Američané možná něco takového čekali. Od Česka by se ale očekávala podpora typu vyhlášení nějakého embarga, či podobný symbolický krok," zhodnotil Visingr.
Co se dalších států týče, Visingr zmínil pravděpodobné zapojení Japonska. "Když se člověk podívá na mapu, tak všechny obchodní trasy, na kterých je Japonsko životně závislé, prochází kolem Tchaj-wanu a Japonci nemohou dovolit, aby Čína tyto trasy kompletně obklopovala."
Že by se přidaly i další státy, byť nepřímo, míní rovněž politolog z Metropolitní univerzity Praha Aleš Karmazin. Vzpomněl také Japonsko, které by podle něj poskytlo logistickou podporu, dále pak Austrálii, která by se i částečně mohla zapojit do bojů. Možná je i případná pomoc Indie a poněkud překvapivě Vietnamu.
"Nelze jednoznačně říct, jak přesně dochází v posledních letech k velké změně ve vietnamsko-amerických vztazích. Vietnam a USA měly tradičně špatné vztahy od konfliktu ve Vietnamu v 60. a 70. letech, ale během posledních pár let dochází k velkému a zásadnímu obratu. Asi by se dalo čekat, že nějakou podporu, alespoň základní, by poskytl. Vietnam je z geografického hlediska velmi blízko bojiště, byl by velmi dobrou základnu pro vysílání vojenských jednotek," objasnil Karmazin.
Vietnam se Spojenými státy v posledních letech spolupracuje například v oblasti energetiky. Vztahy mezi Čínou a Vietnamem nejsou navzdory normalizaci v 90. letech optimální. Obě země se například střetly v krátkém ozbrojeném konfliktu v roce 1979 mimo jiné kvůli územním sporů. A tyto spory přetrvávají až do současnosti, byť jsou si tyto dvě země v mnohém blízké.
[chooze:article;value:481129]
Vliv na válku na Ukrajině
V souvislosti s možným čínsko-tchajwanským konfliktem se zapojením USA se samozřejmě nabízí i otázka, jak by vyhrocená situace ovlivnila válku na Ukrajině. Ukrajinská armáda je v podstatě zcela závislá na armádních dodávkách ze Západu a především Spojených států.
"Pomoc Ameriky Ukrajině by to asi moc neomezilo. Když se podíváte, co posílají Američani Ukrajině a co by použili ve válce s Čínou, tak je tam zcela minimální překryv. Na Ukrajinu jdou obrněná vozidla, dělostřelectvo a podobně, zatímco válka Tchaj-wanu s Čínou by byla válkou leteckou a námořní," srovnal Visingr.
Invazí na Tchaj-wan by se Čína dostala, minimálně v očích Západu, do stejné pozice jako Rusko při invazi na Ukrajinu, uvedl Karmazin. A podle něj to Peking moc dobře ví. Na případné sankce se dlouhodobě připravuje.
"Sankce jsou v poslední dekádě poměrně často používaným nástrojem proti nezápadním státům, jako jsou Severní Korea či Írán, se kterými Čína často spolupracovala i proti duchu sankcí. Snaží se o zvyšování mezinárodní váhy své měny, tedy aby se s měnou více obchodovalo a aby byla ideálně chápána jako rezervní měna. Pokud by tohoto dosáhla, tak by bylo velmi náročné proti Číně vést jakékoliv sankce," dodal Karmazin.
[chooze:article;value:481057]
Pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu je nízká
Podle Karmazina je ale scénář invaze či otevřeného ozbrojeného konfliktu zatím stále velmi nepravděpodobný. "Jsou tam i jiné možnosti, například že by se Čína pokusila vyhlásit embargo Tchaj-wanu, což je mnohem jednodušší, nebo že by se pokusila okupovat některé z menších ostrovů, které jsou pořád ještě pod kontrolou Tchaj-wanu, ale nachází se velmi blízko u břehů Číny. To jsou věci, které jsou mnohem více pravděpodobnější než nějaké snaha o vylodění a okupování Tchaj-wanu jako celku." Embargo by znamenalo znepřístupnění leteckých a námořních tras kolem ostrova.
Nicméně tření se mezi USA a Čínou stále objevuje, například v loňském roce, kdy na Tchaj-wan zavítala šéfka americké sněmovny Nancy Pelosiová. Čína tehdy svolala vojenské cvičení a testovala své rakety, které poprvé přeletěly celý Tchaj-wan.
Podívejte se na reportáž TV Nova o loňském čínském cvičení u Tchaj-wanu:
-
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.