Slovensko i Česká republika od rozdělení v roce 1993 ušly dlouhou cestu. I když každá země svou vlastní. Cíl byl ale od začátku stejný, a to úspěšně dokončit ekonomickou transformaci a přiblížit se západním státům.
"Rozdělení pro obě země přineslo více svobody, nové příležitosti a také novou perspektivu a výzvy určovat si svůj hospodářský vývoj, který odpovídá lépe tradicím, charakteru a potřebám obyvatel," uvedl ekonom Jiří Schwarz.
[chooze:article;value:481972]
Největším rozdílem mezi ekonomikami obou zemí je bezesporu měna. Slovensko v roce 2009 přešlo na euro a jeho ekonomika se musela zásadně transformovat. "To možná ulehčilo cestu Slovenska v rámci celé Evropské unie i toho postavení. Protože přece jen je to menší ekonomika oproti Česku," má jasno analytička společnosti Wonderinterst Olívia Lacenová.
Hrubý domácí produkt
Po rozdělení Československa byl propad životní úrovně mnohem dramatičtější na Slovensku. Časem se ale na Česko dotáhlo. Momentálně je v Česku přibližně o čtvrtinu vyšší HDP na osobu oproti Slovensku.
Průměrná mzda
Průměrná hrubá mzda byla v České republice ve druhém čtvrtletí roku 2022 zhruba 39 000 korun, na Slovensku v přepočtu asi 31 000 korun. "Co se týká minimální mzdy, tak v České republice je pořád ta minimální mzda ještě vyšší než na Slovensku. Nicméně je v naší zemi i na Slovensku pod průměrem úrovně Evropské unie," sdělil Schwarz.
Nezaměstnanost
Česko ve světě dlouhodobě vyniká mimořádně nízkou nezaměstnaností, a to už od rozpadu Československa. Naopak Slovensko v minulosti čelilo rapidnímu nárůstu nezaměstnanosti zejména kvůli pádu těžkého a zbrojního průmyslu. Zatímco v říjnu 2022 byla míra nezaměstnanosti v Česku 2,1 procenta, na Slovensku to bylo necelých šest procent.
[chooze:article;value:482019]
Inflace
Obě země patří mezi evropskými státy k těm s nejvyšší mírou inflace. "Samozřejmě ty ekonomiky ovlivnila v posledních letech i pandemie a teď i energetická krize. Na začátku to Slovensko zvládalo lépe. Aktuálně můžeme říct, že v podstatě Česko a Slovensko jsou přibližně ve stejných hladinách," myslí si Lacenová.
Index štěstí
Index se posuzuje na základě šesti kritérií, a to včetně vnímání korupce, očekávané délky života nebo sociální podpory. Česko je aktuálně na světovém žebříčku na 18. místě, Slovensko na 35.
"Za těch 30 let lze říci, že rozdíly v průměru mezi Českou republikou a Slovenskem jsou menší než mezi některými regiony České republiky. Mezi těmi nejvyspělejšími regiony a těmi méně vyspělými. A stejně tak to platí i pro Slovensko," uzavřel Schwarz.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.