"Tím prvním krokem, který je úplně bezbolestný, je zavedení toho administrativního úkonu, kterému se stále ještě říká odvody," řekl v pořadu Za pět minut dvanáct prezident Petr Pavel. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Řadě lidí to připomnělo doby, kdy byla základní vojenská služba povinná.
Podle premiéra ale znovuzavedení povinné služby v armádě není na pořadu dne. "Já jsem k těmto věcem i na základě svých životních zkušeností velmi opatrný ve všech těchto povinných typech vojenských aktivit, nicméně konstatuji, a to říkám zcela jasně, nikdo se nemusí bát, že by tu někdo vůbec uvažoval o zavedení nějaké povinné vojny," řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Také většina sněmovních stran se shoduje na tom, že by stát neměl jít touto cestou. Podle ministryně obrany resort o takzvaných administrativních odvodech jedná už několik měsíců. Je ale potřeba změnit vyhlášku.
[chooze:article;value:543484]
"Zdravotní vyhláška se nemění ze dne na den. Vojáci tento úkol dostali před rokem, vyhláška se změní od července. Nechceme to nazývat administrativními odvody, jde o to, abychom vůbec zjistili, jaké jsou fyzické dovednosti v té populaci," řekla ministryně Jana Černochová z ODS.
"Ve chvíli, kdy kousek od České republiky je otevřená válka, je namístě, aby Česká republika věděla, kolik má mužů a žen, kteří jsou případně schopni bránit naši vlast," reagoval poslanec KDU-ČSL Šimon Heller.
Také hnutí STAN má jasno. "My sice máme půl roku platnou novelu branného zákona, která umožňuje armádě dívat se do určitých registrů a sbírat si informace, které jsou takovou přípravou na případnou mobilizaci, ale samozřejmě řešit jakousi administrativní formu odvodů je asi namístě," uvedl poslanec Petr Liška.
"My v současné době nemáme absolutně přehled ve věkové kategorii do 39 let, v jaké kondici jsou branci. Je to v podstatě 1,6 milionu lidí, o kterých armáda neví vlastně vůbec nic," domnívá se poslanec SPD Radek Koten.
[chooze:article;value:543659]
Strany se také shodují, že je potřeba navýšit počty členů aktivních záloh. "Já si umím představit tři varianty, to znamená zatraktivnění aktivních záloh Armády ČR, nějakou formu oslovení držitelů zbrojních průkazů a nějakou přípravu vojenských atraktivních kurzů, které by byly k dispozici pro zájemce na obranu státu," předestřel poslanec Michal Zuna z TOP 09.
"Není to ale jen o počtu lidí v armádě nebo o personální připravenosti, nýbrž především o nových technologiích, zapojení domácího průmyslu, spolupráci s partnerskými zeměmi a také financování," dodal šéf Pirátů Ivan Bartoš.
"Administrativní odvod je podle mě nějaký terminus technicus. Já bych rád, aby to resort podrobněji vysvětlil," sdělil poslanec za ANO a exministr obrany Lubomír Metnar.
Strany zároveň odmítly zavedení povinné základní vojenské služby, podle nich by služba v armádě měla být na profesionální a dobrovolné bázi.
Podle expertů je důležité si uvědomit, že takové administrativní odvody by nebyly předstupněm obnovení základní vojenské služby. Podle nich by administrativní odvody v rámci rozpočtu představovaly zanedbatelnou částku. "Armáda kromě toho, že má zastaralou techniku, nedostatek nemovité infrastruktury, tak má zásadní problém, že má nedostatek lidí," tvrdí bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.