K tomu, jak bude od začátku prosince vypadat omezení v českých nemocnicích, se v pátek vyjádřil prezident Svazu pacientů České republiky Luboš Olejár. Upozornil, že každá nemocnice na tom bude jinak. "Horší to bude asi mimo hlavní město Prahu, kde je přece jenom akumulace zdravotnického personálu vyšší, tam se domníváme, že by mohl nastat problém se zajištěním poskytování akutní péče," zmínil.
"Možná že nastane důvod k tomu překládat některé výkony, ale pacienti by se měli domáhat poskytnutí péče podle zákona 48 z roku 97 Sbírky. Pokud by daná nemocnice v některém z krajů nebyla schopna kapacitně poskytnout akutní péči nebo vyšetření, tak je třeba, aby se pacient domáhal poskytnutí péče v jiném zdravotnickém zařízení na území České republiky, případně v rámci Evropské unie," dodal Olejár.
Podle něj ministerstvo zdravotnictví vůbec nedomyslelo, co může nastat a že zdravotní pojišťovny mají odpovědnost ze zákona zajišťovat určitý stupeň zdravotní péče. "Radíme pacientům, aby v případě, že jsou poblíž hranic, ať se domáhají poskytnutí zdravotní péče třeba v Rakousku, v Německu, na Slovensku, v Polsku, pokud je tam volnější kapacita. V tu chvíli to zdravotní pojišťovny budou muset zaplatit. A to se nevyplatí," radí Olejár.
[chooze:article;value:530166]
Pokud je zákrok plánovaný, tak je podle Olejára potřeba, aby se pacient a zdravotnické zařízení dohodli na termínu. "To znamená, že otázka jednoho nebo dvou týdnů je takové maximum, které by mohlo být akceptováno. Pokud je to akutní péče, no, tak tam je to například se sanitkou do nemocnice, která má volnou kapacitu, nebo do zařízení v jiné zemi. To si musí domluvit nemocnice prostřednictvím ministerstva či Centra mezistátních úhrad," řekl.
Podle Olejára by pacienti neměli snadno přistupovat k tomu, že zdravotnické zařízení nemá na směnu zajištěné lékaře. "Tak je potřeba okamžitě zastavit všechny akce, na kterých jsou neplánované dovolenky. Je třeba zakázat výjezdy na konference, aby byl dostatek lékařů. Umí to v Kanadě, ve Spojených státech a v jiných státech světa, že na jeden měsíc zruší všem výjezdy. No, a potom samozřejmě v zákoně stále platí to, že zřizovatel může i nadále nařizovat přesčasy."
Olejár rovněž doporučil zástupcům ministerstva zdravotnictví, aby se šli podívat, jak funguje lékařská péče v Rakousku: "Tam je 240 nemocnic s akutní péčí a je tam osm milionů občanů. Nás je tady kolem 11 milionů. Máme o třetinu méně nemocnic a výsledek je, že prostě nezvládáme ani to."
[chooze:article;value:530092]
Vyjádřil se také k požadavkům lékařů: "To, co lékaři žádají, je udělat změnu, aby byli placeni v základu svého platu, tak jako je to v jiných státech EU. To znamená, aby nedělali 50 % své mzdy ze základní pracovní doby a 50 % z přesčasů. To je naprostý nesmysl. Pokud se udělá změna v tom, aby měli základní plat ve výši zhruba 80 % a těch plus minus 20 %, aby byly přesčasy, tak je to i z ekonomického hlediska žádoucí jak pro nemocnice, tak pro ministerstvo. Pojišťovny by do toho měly taky mluvit, protože ony financují péči a poskytování prostředků nemocnicím."
Olejár poukázal na snahu omezování přesčasů, přitom u lékařů je tomu naopak: "Řeklo se, ať si vydělají tak, že budou na přesčasech žít. Zároveň to jsou lidé a taky mají své životy a my si přejeme, aby byli připraveni, vyspalí a odpočinutí. Ne makat přesčasy tak, aby si vydělali na zaplacení svých potřeb, úvěrů a tak dále."
Vyjádření ministerstva
"Doporučení pana Olejára může mít velmi neblahý důsledek na pacienty, neboť pravidla pro poskytování a úhrada zdravotních služeb v rámci Evropské unie plynou z přímo použitelných unijních předpisů. Přitom jediným případem, kdy je automaticky (tedy bez správního řízení) péče uhrazena za shodných podmínek (tedy včetně výše úhrady) sousedícího státu, je situace, kdy se již na jeho území pacient nachází a vyvstane potřeba poskytnout tzv. 'nezbytnou péči'," reagoval pro TN.cz na Olejárova slova mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Pokud by pacient chtěl za poskytnutím péče vycestovat a mít ji plně uhrazenu za shodných podmínek jako pacient v cizím státě, musí podle Jakoba předem vždy podat žádost na zdravotní pojišťovnu. A ta takovou žádost musí schválit. "Je ale potřeba zdůraznit, že to se zpravidla nebude týkat péče plánované, která bude v odůvodnitelné lhůtě zajistitelná na území ČR. V takovém případě zpravidla nebude důvod, aby zdravotní pojišťovna požadavek pacienta schválila," doplnil Jakob.
"Ve všech ostatních případech, kdy péče bude na území ČR zajistitelná v odůvodnitelné lhůtě vzhledem ke zdravotnímu stavu, musí pacient (pojištěnec) počítat s tím, že mu bude následně refundována pouze do výše úhrady stanovené pro jeho případ v ČR. To samozřejmě neznamená, že bude ve všech případech nižší, než kolik zaplatil za tuto péči v zahraničí. Zároveň upozorňujeme, že v zahraničí bude často povinen platit další platby, které nejsou součástí hrazené péče," objasnil Jakob.
Jakob nakonec přidal doporučení za ministerstvo zdravotnictví: "V každém případě MZ nedoporučuje pacientům vycestovat za poskytnutím péče bez předchozí konzultace se zdravotní pojišťovnou."
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.