Ve státním a veřejném sektoru jsou rozhodující dvě kritéria – dosažené vzdělání a délka praxe. "Když se nám třeba hlásí ředitel nějakého kulturního domu a není vysokoškolák, tak vy ho nezařadíte do té 11. platové třídy. Ale jakmile je třeba vyučený, tak je v deváté platové třídě. A v tomhle je třeba rozdíl čtyři pět tisíc korun jenom v základu," řekl ekonom Petr Studnička.
Devátá platová třída je určena pro zaměstnance s vyšším odborným nebo se středním vzděláním a maturitou. Nástupní plat s žádnou nebo krátkou praxí je v ní kolem 20 tisíc korun. O třídu výš se dostanou zaměstnanci s bakalářským titulem. A berou skoro o dva tisíce korun víc. V rozmezí 11. až 16. platové třídy jsou absolventi magisterského a bakalářského studia s nástupním platem od 25 280 korun do 37 130 korun.
Po stanovení základního platu může zaměstnanec obdržet různé příplatky a odměny dle výkonu své práce. "Částečně některé věci lze kompenzovat různými příplatky, příplatek za vedení či rizikový příplatek. Ale přesto si řekněme, že to vzdělání hraje dost důležitou roli v celkové odměně toho zaměstnance," uvedl Studnička.
[chooze:article;value:550646]
Obdobné je to ale i u našich sousedů, pouze s tím rozdílem, že na západ od nás se pohybujeme v základu výrazně výš. "Zatímco u nás ve státní správě člověk, který po vysoké škole začne, tak je někde okolo 30 až 35 tisíc korun hrubého, v zahraničí je to dvaapůlkrát až třikrát tolik, podle toho, jestli se díváme na Německo, nebo jiné státy Evropské unie," řekl analytik Miloslav Lujka.
Podle odborníků státní sektor nedokáže konkurovat tomu soukromému. Navíc firmy na vzdělání často tolik nehledí. "Už se tam dá o tom víc bavit a dá se víc přihlédnout k tomu, proč ten člověk nemá ten vysokoškolský titul," dodala Denisa Janatová z kariérní platformy SMITIO. "Tak, jak v komerčním sektoru se neliší platy podle dosaženého vzdělání, tak bych byl pro, aby politici tohle změkčení rozhodně prosadili," uvedl ředitel společnosti Předvýběr.cz František Boudný.
"Debata o tom, jestli bych jako šéf nějaké instituce zaměstnal člověka s formálním vzděláním, byť třeba nebude tak dobrý, nebo naopak špičkového člověka na IT, který to formální vzdělání nemá. To si myslím, že by se tomu měl veřejný sektor trochu víc pootevřít," myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle expertů by právě snížení nároků na výši dosaženého vzdělání mohlo výrazně pomoci s nedostatkem IT odborníků a dalších nedostatkových profesí ve státní sféře.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.