Členské státy mají přijít o právo veta. V bezpečnostních a zahraničních otázkách by tak stačila ke schválení prostá většina. Kromě toho ve středu schválené změny znamenají snížení počtu eurokomisařů ze 17 na 15, europarlament by také navrhoval předsedu Komise, vyplývá z tiskové zprávy.
Pokud by tak Česko v něčem s většinou Evropské unie nesouhlasilo, ostatní členové by jej mohli přehlasovat. Pro návrh hlasovali všichni tři pirátští europoslanci a Radka Maxová (SOCDEM, zvolená za ANO). Dita Charanzová (ANO) a Luděk Niedermayer (TOP 09) se zdrželi, Stanislav Polčák (STAN) a Martina Dlabajová (ANO) se ze schůze omluvili. Ostatní čeští europoslanci byli proti.
[chooze:article;value:524732]
"Evropa má zůstat společenstvím svobodných států, které by si měly částečně ekonomicky konkurovat," okomentovala na sociální síti X plánované změny europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). "Co se týká zahraničních a bezpečnostních otázek, zde veto také musí zůstat zachované. Podívejme se, co se děje kolem Izraele. Bohužel velká část evropských států, kde je velká arabská menšina, zpochybňuje právo Izraele se bránit, protože požadují humanitární pauzy, které v tuto chvíli nahrávají jen Hamásu," dodala.
Zastánci konce práva veta zase argumentují válkou na Ukrajině. "Jednomyslnost totiž umožňuje jediné zemi blokovat šestadvacet dalších v důležitých rozhodnutích, jako je poskytnutí pomoci Ukrajině," uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
[chooze:article;value:529466]
Ani Kolaja ale neočekává, že by reformu schválily členské státy. Proti se staví například Poláci. Rušení práva veta by nebylo správně ani podle premiéra Petra Fialy (ODS).
Pro by ale museli být všichni. Právo veta totiž stále platí. "Pokud se ale chceme někdy dočkat, je nejvyšší čas začít. A Evropský parlament poskytl dobrý 'první výkop'," myslí si Kolaja.
Takto hlasovali čeští europoslanci:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.