Jak zhodnotil bezpečnostní analytik Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v úterním rozhovoru pro TN Live, to, že ve střeženém objektu v Jordánsku na americké základně došlo k úmrtí tří amerických vojáků, je zásadní a závažná událost. Má za to, že se jedná o odvetu za pomoc Spojených států Izraeli a vůbec proti zahraniční politice USA.
Ve Spojených státech se nyní ozývají slova o třetí světové válce, pronáší je především Bidenův oponent v nadcházejících prezidentských volbách exprezident Donald Trump. Podle Petráše je to ale hlavně jen rétorika, kterou Trump volí v rámci kampaně, kdy se nyní v primárkách uchází o podporu Republikánské strany.
[chooze:article;value:539311]
Červená linie
V úterý večer Biden na dotaz reportérky americké CNN ohledně toho, zda již učinil rozhodnutí ohledně odvetného úderu, odpověděl, že ano. Odmítl ale dodat další podrobnosti.
Co se americké odvety týče, červenou linií by byl útok přímo na území Íránu. To by totiž znamenalo přímý vojenský konflikt. A ten by mohl být ničivý. Íránská armáda je totiž početně nejsilnější na Blízkém východě, byť po 40 letech sankcí bez adekvátního přístupu k moderním technologiím, říká bezpečnostní odborník a politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity.
Útok na území Íránu ale není podle odborníků příliš reálný. Stejný názor má i Kraus. "Je to velmi, velmi nepravděpodobné. Spojené státy nechtějí být zataženy do dalšího válečného dobrodružství na Blízkém východě," hodnotí. A ani Írán podle něj o nic takového nestojí. Ostatně i Biden v úterý řekl, že nechce otevřený konflikt na Blízkém východě.
Jak upozornil portál Politico, v minulosti už několikrát otevřený konflikt mezi Íránem a Spojenými státy hrozil, zatím se mu ale obě strany vyhýbaly. Nicméně Biden je nyní pod tlakem svých politických oponentů, kteří připomínají, že na americké vojáky směřovalo od začátku konfliktu v Gaze více než 160 útoků a že prezident nečiní nic pro to, aby Teherán odkázal do patřičných mezí.
Jako příklad dávají útok Spojených států na Kásima Sulejmáního, velitele elitních jednotek Quds, v Bagdádu v lednu 2020, který nařídil Donald Trump tehdy jako prezident. Ačkoliv Írán v té době sliboval rozsáhlou odvetu, nic takového se nestalo. Podle Bidenových kritiků tak může nynější prezident postupovat tvrdě, aniž by se musel obávat vážnější odezvy Teheránu.
[chooze:article;value:538172]
Americká odveta
Americká odveta bude patrně směřovat na milice v Iráku a Sýrii dotované Íránem, které za úderem na základnu v Jordánsku patrně stojí. "Tato reakce je samozřejmě něco, co se připravuje v rámci zpravodajských služeb, bezpečnostních služeb a armády a samozřejmě se lze důvodně domnívat, že Spojené státy budou schopny identifikovat a detekovat ta místa, ze kterých přišla tato iniciativa, a na místech, kde byly organizovány tyto útoky," vyložil Petráš.
"Lze se domnívat, že Spojené státy budou schopny vyslat jednotky speciálních sil, kterým bude dán úkol zareagovat na tento čin a které dostanou za úkol eliminovat, neutralizovat tu část těchto milicí, tu část jednotek teroristických skupin, které byly podporovány a organizovány ze strany Íránu, a bude se snažit je eliminovat či zlikvidovat," dodal Petráš. Podle Krause připadají do úvahy také letecké útoky nebo využití dronů či raket.
Na celý rozhovor se Zdeňkem Petrášem se můžete podívat zde:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.