Těhotenství po znásilnění je rarita, potrat není řešení, říká členka Hnutí Pro život

Zatímco europoslankyně Markéta Gregorová zastává názor, že každá žena si může o svém těle rozhodovat sama a zvolit si, zda půjde na potrat, Zdeňka Rybová z Hnutí Pro život je zásadně proti. "Já v právu na potrat nejvyššího hodnotu nespatřuji," sdělila.

"Podle vědců jde do 12. týdne o shluk buněk, nikoli dítě, což je sice v rozporu s náboženským pojetím, ale to vědecké pojetí je zásadní," řekla Gregorová. Rybová s tím ale nesouhlasila. "Ženy, které nečekaně otěhotněly, samy dobře vědí, že v nich začíná nový život. Tato debata není vůbec podstatná pro to, jestli je člověk člověkem, prostě z dvou lidských gamet nemůže vzniknout nic jiného než lidský plod," oponovala.

"Potrat je strašlivá tragédie a vnímá to tak podle mého celá společnost. Potrat není nikdy dobré řešení," pokračovala Zdeňka Rybová. Pokud žena otěhotní během trestného činu, tedy při znásilnění, a nahlásí to, je v takovém případě podle Rybové farmakologicky ochráněna. "Je to tedy velmi hypotetická otázka. Prakticky se blížíme ke statistické nule, pokud jde o potraty, které by vznikaly po znásilnění," dodala.

[chooze:article;value:549888]

​To ale nenechalo europoslankyni Gregorovou klidnou a okamžitě připomněla aktivitu Hnutí Pro život, kdy jeho představitelé při debatě o znásilněných Ukrajinkách řekli, že postinor (nouzová antikoncepce, kterou lze použít 72 hodin, aby se zabránilo otěhotnění pozn. red.) žádnou ženu neochrání. "A teď najednou mluvíte o farmakologických řešeních, což je právě ten postinor," argumentovala Gregorová. Podle ní je znásilnění ve válce bráno jako válečný zločin. Hnutí Pro život bojkotovalo sbírku na postinor pro znásilněné Ukrajinky a navrhovalo spíš sbírku na pepřové spreje nebo píšťalky. 

Rybová v tomto případě chybu uznala. "My jsme se velmi chybně, nesmyslně a nepřiměřeně nechali unést, dávali jsme hraběcí rady ve válečné situaci," přiznala.

Přesto ze svého názoru neslevila. Podle ní ani v případě, že žena zjistí, že její dítě může být nemocné nebo postižené, by potrat podstoupit neměla. "Domnívám se, že v Česku je systém péče o postižené dítě vytvořený velmi dobře, nástroje jsou postavené dobře a jsou fakt velkorysé," hájila dále svůj postoj.

"Shodneme se, že lidé nechtějí potraty, málokdo je vnímá jako ideální cestu. Jít na potrat je jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě ženy, je to obrovský zásah do jejího těla. Ale musí se rozhodnout sama," zopakovala Gregorová.

Na celý pořad Za pět minut dvanáct se podívejte zde:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.