Od neděle policie pátrala po psychologovi Radku Ptáčkovi, v úterý jej kriminalisté objevili mrtvého v pražském hotelu. Přestože nařídili soudní pitvu, která určí přesnou příčinu úmrtí, předběžně vyloučili cizí zavinění.
"I když jsme se osobně neznali, kolegové mi řekli, jak život pana profesora Ptáčka vypadal. On dělal akademickou kariéru, měl soukromou psychologickou praxi, pracoval v nadacích a vystupoval v podcastech. Už před deseti lety také tvrdil, že byl vyhořelý, do toho měl rodinný život a tři děti," vysvětluje psycholožka Lenka Čadová.
[chooze:article;value:572298]
Za této situace podle ní profesor Ptáček musel být pod velkým tlakem. "On navíc publikoval vědecké články a snažil se popularizovat psychologii v médiích. Radil ostatním. Již na první pohled je jasné, že toho bylo na jednoho člověka mnoho," upozorňuje terapeutka.
"Sama se specializuji na detekci stresu. On poměrně dost intenzivně cvičil. U lidí ale po syndromu vyhoření fyziologie funguje jinak a v organismu dochází k zásadním změnám. On také měl už 48 let. Jeho regenerační schopnosti byly proto hodně omezené," domnívá se Čadová. I když odborníci obvykle sport považují jako dobrou prevenci duševních onemocnění, u Ptáčka už to tak platit nemuselo. "On neměl dobré psychofyziologické zázemí," upřesňuje.
"Přidají-li se pak nějaké pracovní či osobní problémy, nejsem schopna hodnotit, v jaké byl psychické kondici. U něj se však mohl rozvinout neblahý stav, který někdy končí sebevraždou," usuzuje experta.
Ostatním v podobných životních situacích proto doporučuje, aby problémy nepodceňovali. "Je nutné dbát na to, čemu říkáme bilanční rovnováha. Když se problémy, jak se říká rozjedou, může být pozdě," dodává Čadová.
V Česku výrazně stoupl počet sebevražd. Nárůst je hlavně mezi mladými lidmi (9/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.