[chooze:gallery;value:38124]
Daně v České republice tvoří největší příjmy státního rozpočtu, jejich nastavení motivuje zaměstnance pracovat a firmy investovat. PAQ Research nyní přišel s návrhem, které není úplně o tom, jak danit více nebo méně, ale spíše daně optimalizovat.
"Právě to zdanění zaměstnanců by dle nás a našich spolupracujících ekonomů, například z Univerzity Karlovy, mohlo být chytřejší. A o tom je ta studie," řekl Vilím.
[chooze:article;value:578228]
Problém je v Česku vysoké zdanění zaměstnanců s nejnižšími příjmy. A to i v porovnání s jinými státy. "Srovnáváme Česko a selekci západních a severních zemí, jako je Francie, Velká Británie, Švédsko a tak dále, kde se vlastně daní obecně více, ale ty nízkopříjmové daní méně. Kdybych byl konkrétní, tak pro ty částečné úvazky je tam rozdíl až třetinový, jak vidíme u příjmu na úrovni poloviny průměrné mzdy, je tam rozdíl až nějakých pět procentních bodů z toho celkového zdanění," srovnal Vilím.
V Česku je ale nejenom vysoké zdanění, ale také pojistné, které ze mzdy zaměstnance odvádí státu zaměstnavatel. "Částečně je to i dopad historického vývoje daňového režimu. V posledních 15 letech proběhly některé změny a u daní se hodně chybovalo a nízkopříjmovým se daně zvýšily. Konkrétně po velkých daňových reformách v roce 2008," přiblížil Vilím.
| Zvýšit slevu na poplatníka ze 30 840 až na 37 196 Kč. Výše této slevy by se snižovala pro pracující s nadprůměrným příjmem. |
| Zvýšit slevu na první dítě na 19 846 Kč a sladit slevy na další děti na tuto hodnotu. |
| Zavést dodatečné slevy na děti do tří let. U nich mají rodiče nejvyšší omezení možnosti pracovat. Navrhujeme naopak zrušit slevu na nepracující/ho manžela/ku, která demotivuje od návratu do práce. |
| Umožnit nízkopříjmovým, lidem na částečném úvazku či vracejícím se na trh práce lépe vyčerpat základní slevy. To by dovolil daňový bonus ze slevy na poplatníka a zrušení současné podmínky pro čerpání bonusu na děti. Daňové bonusy by byly limitované odvedeným sociálním a zdravotním pojištěním tak, aby nikdo od státu v bonusu nedostal více, než odvedl ze své práce. |
| Automaticky valorizovat základní slevy dle růstu mezd. |
| Zrušit selektivně čerpatelnou slevu na hypotéku či ji reformovat, aby podporovala nízko- a středněpříjmové prvovlastníky nemovitostí. |
| Omezit nesystémové prvky selektivně podporující hlavně vysokopříjmové (např. zavést slevu na příspěvky do penzijního spoření místo odpočtů nebo lépe nastavit limit sociálního pojištění). |
| zdroj: PAQ Research |
Smyslem reformy je snížení zdanění nízkopříjmové práce, což – jak si autoři studie slibují – povede k posílení trhu práce. Spousta lidí s nízkými příjmy si totiž nechává platit takzvaně na ruku, což vytváří další problémy. Ztrácí jak oni, tak stát.
Dále si autoři slibují posílení spotřeby domácností. Třetím benefitem reformy je omezení chudoby. "Dle našich propočtů, kdyby se přijala tahle reforma, tak by se dostalo nad tu hranici chudoby 29 tisíc osob v České republice. Takže větší části naší populace bychom pomohli si touhle reformou vydělat na svůj důstojný život bez pomoci státu. A to by mělo pozitivní dopady na všechny," uvedl Vilím.
Celkově by hlavní varianta reformy snížila zdanění u 78 % Čechů. "U té spodní pětiny zaměstnanců, kteří v průměru berou 19 000 korun měsíčně, tak tam by se to snížilo o nějaké čtyři procentní body, v penězích by to bylo 7 000 korun ročně. Jediná skupina, která se trošku zvyšuje, je ta nejbohatší nebo nejvíce vysokopříjmová pětina, ale upozorňuji, že stále je to výrazně pod tím systémem roku 2020 před zrušením superhrubé mzdy, která velmi pomohla spíše těm vysokopříjmovým. Takže oproti tomu roku 2020 jsou na tom stále vlastně všichni lépe," srovnal Vilím.
Jak by reforma daní ovlivnila různé skupiny lidí:
[chooze:gallery;value:38126]
Hlavní varianta by vyšla státní rozpočet na 16 miliard, úsporná varianta na čtyři miliardy korun. "Ale tato čísla neberou v potaz další pozitivní efekty, díky kterým by se ta reforma částečně zaplatila. Ta reforma by se státu vrátila jednak v těch odvodech daní nových lidí, kteří by vstoupili na trh práce. Vrátila by se také v tom, že by stát vybral více na DPH, na spotřebních daních, protože by lidé více utráceli. A také by se vrátila na nižší výplatě dávek, na nižších nákladech na dávky, protože větší část populace by se dokázala postarat více o sebe ze své práce a méně vyčerpala dávky," dodal Vilím.
Podle jeho odhadu by se díky pozitivnímu vlivu výše zmíněných efektů vrátila minimálně třetina ze 16miliardového záseku do rozpočtu. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Na celou studii PAQ Research se můžete podívat níže:
[chooze:document;value:a3c47e7a-dbb9-4f98-ab1e-4ff0f4c31f72]
[chooze:poll;value:4c2386ff3f8d9127ad3920da73550f9f3ce68280]
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.