Dávku pobíralo koncem loňského roku téměř 267 tisíc domácností. Teď o ni přijdou tisíce lidí a desetitisícům se sníží, a to i kvůli nižší ceně energií. "Zrušil se energetický příplatek, takže dávka může být nižší pro ty, kteří mají vyšší příjem, třeba až 60 tisíc na rodinu, a přesto měli nárok na příspěvek na bydlení. Takhle budou mít nárok jen ti chudší," shrnuje analytička Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová.
Na změnu upozorňují i další analytici. "Normativ byl dosud navýšený o 1 600 korun, což znamená, že to byli lidé s více než 50tisícovými příjmy. A myslím, že se ministerstvo leklo, že i lidé s takhle vysokým příjmem mohou žádat o příspěvek na bydlení," dodává člen Platformy pro sociální bydlení Adam Fialík.
[chooze:article;value:533146]
Na příspěvek mají nárok lidé, kteří za bydlení utratí více než 30 % svého příjmu. Stát pak dá peníze právě na to, co oněch 30 % přesahuje. Jde o příspěvky pro ty, kteří nezvládají hradit své náklady na bydlení. Stát nebude dotovat lidí, kteří si pronajmou drahý byt, který bude dražší než třetina jeho příjmu. Víc dostanou ti, kteří bydlí ve větších městech s dražšími nájmy.
"Normativní náklady jsou odlišné podle počtu lidí v domácnosti a taky podle toho, kde bydlíte. Praha a Brno mají nejvyšší normativní náklady na bydlení a pak tam jsou obce do 70 tisíc obyvatel a nad 70 tisíc obyvatel," vysvětluje zástupkyně odboru sociálních a rodinných dávek ministerstva práce a sociálních věcí Lucie Malá.
[chooze:article;value:531598]
Pokud jsou skutečné náklady vyšší než normativní, počítá právě s nimi. Například pro čtyřčlennou domácnost bydlící v Praze nebo v Brně od nového roku činí 23 195 korun, pro tříčlennou domácnost pak 19 212 korun a pro dva nebo méně osob v domácnosti je strop nastaven na 16 279 korun. V loňském roce byl kvůli vysokým cenám energií uznatelný náklad domácnosti jednorázově navýšený, což ovlivňovalo počet lidí, kteří měli na příspěvek nárok.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.