Hlasovat se podle posledního průzkumu chystá vůbec nejvíc Čechů v historii. "Víme z minulosti, že když je opravdu tvrdá konkurence, tak se to promítá do všech voleb. Tentokrát ten střet vládní koalice s hnutím ANO je velmi vyostřený, právě proto dojde k vyšší volební účasti," vysvětlil sociolog a politický analytik Jan Herzmann.
Ve srovnání s eurovolbami z roku 2014 by mohla být téměř dvojnásobná, oproti posledním volbám do europarlamentu by více než 33% účast znamenala nárůst o pět procentních bodů.
Nejvíc, konkrétně 27,3 % respondentů, by podle průzkumu svůj hlas hodilo hnutí ANO. Koalice SPOLU potom na vítěze ztrácí necelých 6,5 procentních bodu. Do europarlamentu by se pak dostala i koalice SPD a Trikolóry, Piráti, hnutí STAN a koalice STAČILO.
[chooze:article;value:547217]
Někteří, zejména opoziční, kandidáti eurovolby vnímají i především jako vyjádření spokojenosti či nespokojenosti s vládní koalicí. "Je i trochu namístě vystavit vysvědčení současné vládě. Samozřejmě je to hezké, když to člověk takto vidí, na druhou stranu já ty průzkumy nepřeceňuji, mnohokrát už se spletly," upozornila lídryně kandidátky hnutí ANO Klára Dostálová.
"Volby můžou být referendem o vládě, ale vlastně nepřímo i referendem o euru tím, že začal prezident i vládní strany hovořit o možnosti zavedení," prohlásil lídr kandidátky SPD a Trikolóry Petr Mach (SPD).
"Někdy voliči chodí k určitému druhu voleb hlasovat nohama, třeba proti určitým opatřením, ale my chceme voliče přesvědčit, že tyto věci spolu nesouvisí," uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
[chooze:article;value:527617]
"Je to velice dobrý výsledek. Hlavně v tom, že i přesto, že jsou různé turbulentní výkyvy, nálady i protivládní demonstrace, tak je poměrně stabilní," zhodnotila průzkum europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
"Víc než procenta mě teď v podstatě zajímá, jak si vedou populisté a extrémisté, kteří chtějí Evropu bořit," řekla lídryně kandidátky Starostů Danuše Nerudová.
"Kandidáti, které navrhujeme, jsou přesně zárukou toho, že se nepodvolí Bruselu. Těch závažných témat, které se budou řešit v následujícím pětiletém období, je hrozně moc," poznamenala lídryně kandidátky STAČILO a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
Češi budou v evropských volbách 7. až 8. června 2024 vybírat 21 poslanců. Celkem má evropský parlament 705 členů.
Volby hlavně o bezpečnosti
Podle expertů půjde po volbách stranou zelená politika, kterou razilo současné složení unijních institucí. Z prohlášení politiků, kteří usilují o hlasy voličů, je jasné, že kampaním bude dominovat téma obrany a bezpečnosti a v České republice také vyřizování účtů mezi koalicí a opozicí.
"Občané chtějí více bránit Evropu. Chtějí, abychom do obrany investovali. Abychom do ní investovali evropsky a chytře," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Oproti volbám v roce 2019 jde o velkou změnu. V České republice tehdy byla hlavním tématem dvojí kvalita potravin. Ve většině velkých států, jako je Německo nebo Francie, ochrana životního prostředí. Experti se shodují, že dominovat bude také téma války na Ukrajině. A jako už tradičně si strany budou vyřizovat také domácí účty.
[chooze:article;value:545449]
"Volby do Evropského parlamentu tak jako vždy budou vyhrávat zejména témata, která jsou vlastně domácí. To znamená, že ty volby do Evropského parlamentu se budou soustředit na taková ta jaksi vyhrocená domácí témata," míní politolog Jiří Pehe.
Co naopak volby údajně téměř jistě neovlivní, to jsou současné protesty zemědělců. Politici prý raději sáhnou po tématech, která se voličů více dotýkají.
"Pro většinu voličů je úplně nesrozumitelné, o co vlastně zemědělcům jde. Podle mě to vůbec nebude hrát žádnou roli," myslí si bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Zemědělcům vadí Green Deal a podle některých expertů bude příští osazenstvo europarlamentu také o poznání méně zelené. V současném končícím parlamentu jsou nejsilnější frakcí evropští lidovci. Z celkového počtu 705 křesel jich drží 178. Následují socialisté a středově liberální Renew. Naopak nejslabší je Levice, která má pouze 37 europoslanců.
[chooze:article;value:547395]
"Podle předpokladů to zatím vypadá tak, že nejvíce si pohorší právě frakce, ve kterých sedí a priori strany jako ANO v rámci Obnovy Evropy, nebo frakce, ve kterých sedí například Zelení. A naopak nejvíce posílí frakce například jako Evropští konzervativci a reformisté, které jsou stranou, kde nyní sedí ODS," vysvětlil výkonný ředitel institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Složení Evropského parlamentu ovlivní také to, jak bude vypadat Evropská komise. Právě jejího předsedu totiž musí europoslanci schválit. A proto je nepsaným pravidlem, že šéf vzejde z nejsilnější parlamentní frakce.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.