Časy, kdy byl Kazachstán jen bezvýznamnou součástí Sovětského svazu, v níž Moskva například testovala jaderné zbraně, jsou dávno pryč. Životní prostředí však následky z dob studené války dodnes pociťuje. Nyní by se tato oblast navíc mohla stát hlavním bojištěm mezi Západem, Čínou a Ruskem, píše web The Statesman.
Nezávislost země vyhlásila začátkem 90.let minulého století. A v rámci své denuklearizace odevzdala Rusku 1 400 jaderných hlavic.
Podle webu by se hlavním místem sporu mocností mohl Kazachstán stát ze začátku hlavně obchodně. Vše by ale mohlo vyústit ve větší konfrontaci.
[chooze:article;value:501744]
Momentálně je v zemi aktivní především Francie. Na začátku listopadu do ní dokonce dorazil i prezident Emmanuel Macron. Jednal hlavně o dodávkách jaderného a fosilního paliva. S kazašským prezidentem jednal v dubnu i český premiér Petr Fiala (ODS). Podle toho by země mohla dodávat ropu místo Ruska.
Kazachstán je pro svět zajímavý díky svým nalezištím ropy, zemního plynu či uranu. A po vojenském převratu v Nigeru nabídla Astana pomoc Evropské unii. "I když jsme zatím poptávku nezaznamenali, jsme připraveni zvýšit vývoz jaderného paliva," uvedl v srpnu podle webu Politico šéf společnosti Kazatomprom Jerzhan Mukanov.
[chooze:article;value:481252]
Sbližování se Západem se ale nelíbí Rusku, které bere zemi jako jednoho ze svých hlavních spojenců v regionu. "Spojené státy a jejich spojenci se snaží podněcovat nacionalistické nálady, šíří lži a manipulují veřejným míněním, a to i na internetu a sociálních sítích," prohlásil například v červnu podle agentury TASS náměstek tajemníka ruské bezpečnostní rady Alexej Ševcov.
Do Číny zase Kazachstán dodává zemní plyn. Poslední smlouvu na dodávky do roku 2026 podepsaly země v říjnu, upozornila agentura Reuters.
Premiér Fiala dorazil do Kazachstánu. Jednal s tamním prezidentem Tokajevem (4/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.