Že by se Ukrajina mohla stát členem NATO v dohledné době, o tom Bureš silně pochybuje. Chybí shoda mezi členy Aliance, zda Ruskem napadený stát pozvat, či nikoliv.
"A i kdyby byla pozvána, nebo se hovoří o tom, že by mohl třeba být ochoten tu pozvánku za určitých situací vydat nově nastupující americký prezident Donald Trump, tak by musely všechny členské státy schválit přístup Ukrajiny. Což, jak víme z přístupových jednání mnohem méně kontroverzních členů, ať už to bylo Finsko nebo Švédsko, se může velmi táhnout," řekl.
Co tím tedy Ukrajina sleduje? "Z mého pohledu to je prostě dlouhodobý cíl, který ukrajinští představitelé dlouhodobě opakují a není to úplně něco nového," vysvětlil Bureš.
[chooze:article;value:586342]
Jde také o to, že poté, co Rusko Ukrajinu napadlo navzdory Budapešťskému memorandu z roku 1994, kdy jí velmoci garantovaly nezávislost a územní celistvost výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní, mají ukrajinští představitelé silnou nedůvěru v jiné aliance než NATO.
"Žádný členský stát NATO nebyl nikdy nikým zvenku napaden. Takže to je ta největší bezpečnostní záruka, kterou můžete, alespoň pokud jste v té severoatlantické oblasti, dostat," uvedl Bureš. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.