Umělá inteligence už v českých nemocnicích vidí i to, co lékař může přehlédnout. Třeba při analýze rentgenových snímků plic. "Pomáhá jim analyzovat rentgenové snímky, vyznačit jim, co se na těchto snímcích může vyskytovat a zároveň jim pomůže sestavit i velmi zjednodušenou lékařskou zprávu," říká Daniel Kvak ze společnosti Carebot.
"Vidíme zde, že poukazujeme na malou lézi plicního parenchymu, ze které by teoreticky jednou v budoucnu mohla být i rakovina plic. No a když se podíváte na ten snímek, tak například juniorní radiolog by s tím měl nepochybně problém," upozorňuje výkonný ředitel Carebot Matěj Misař.
"Ti nejméně zkušení radiologové, tedy nejčastěji ti, kteří popisují rentgenové snímky hrudníku, dosahují přesnosti u abnormálních nálezů přibližně okolo padesátí procent. Umělá inteligence dokáže navýšit procento záchytů až na 95 procent," dodává Kvak.
[chooze:article;value:555973]
Zkušenosti s tímto softwarem mají například nemocnice v Šumperku nebo Novém Jičíně. "Otevřete si pacienta a systém vám automaticky vyhodnotí sám určitou patologii na tom snímku," vysvětluje primář radiologického oddělení nemocnice Šumperk Jiří Gerold.
"To vyšetření je daleko přesnější. Je rychlejší. A dokáže samozřejmě tím, že je to umělá inteligence a oko rentgenologa je vždy na něco zvyklé, tak dokáže výrazně kvalitněji odhalit skryté případy, vady," hodnotí náměstek léčebné péče nemocnice AGEL Nový Jičín Lukáš Chlachula.
Umělou inteligenci ve zdravotnictví zkoumají i na 1. lékařské fakultě UK. Podle nich má velké využití i například v mamografii nebo v lékařské genetice. "Ukáže na tu danou oblast, kde eventuální patologie by mohla být a radiolog se pak soustředí na tuto věc a rozhodne definitivně. Takže je tady časová efektivita a vyšší spolehlivost," doplňuje přednostka Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN Andrea Burgetová.
"Při vyšetřování DNA masivní množství dat, které získáváme, umí prohledat, najít mutace, které jsou zodpovědné za onemocnění a nějakým způsobem to celé sumarizovat pro lékaře, který to poté probere s pacientem," přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN Ondřej Šeda. Chybovost je prý nízká. Žádné vyšetření se ale prozatím neobejde bez kontroly a finálního posouzení lékaře.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.