Úřad se při šetření zaměřil na pět základních potravin – mléko, mouku, máslo, vejce a kuřecí maso a zkoumal jak maloobchodní řetězce, tak producenty. Z jeho zjištění vyplývá, že v Česku nejsou žádné kartely. "Žádný z oslovených subjektů neidentifikoval zakázané dohody. Ani v jednom případě," prohlásil na tiskové konferenci předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Zároveň podle něj na českém trhu neexistují subjekty, které by měly dominantní postavení. V některých odvětvích sice existuje pár hráčů, kteří mají významný podíl na veškeré produkci či prodeji, není to ale nic, proti čemu by musel úřad zasáhnout. Například u mouky jsou zde dva subjekty, které dohromady ovládají téměř 50 % trhu. "Nevyskytuje se zde ale žádný subjekt, který by sám měl 40% či větší podíl," konstatoval Mlsna.
Marže
Podle antimonopolního úřadu se v maržích odrazily rostoucí náklady na energie nebo dopravu. U všech potravin základní cenu určuje prvovýroba (např. výkrm kuřat). Na zdražení zemědělců reagují zdražením i obchody, aby vyrovnaly marži. "Nelze tedy říci, že by za razantní zdražování mohl jen jeden článek řetězce," zhodnotil předseda ÚOHS.
[chooze:article;value:505401]
Spotřebitelé na tento vývoj podle něj doplácí hned třikrát. Trh se ale chová přirozeně, takže proti tomu úřad nemůže nijak zasáhnout. "Není naším úkolem tohle posuzovat. Je to otázka spíše etického nastavení, kolik a na které komoditě chtějí vydělat," řekl Mlsna. Cena potravin kopíruje inflaci. Čím vyšší ji jednotlivé země mají, tím víc u nich zdražují potraviny.
"Úřad ale v žádném případě nedoporučuje zavádění cenové regulace," zdůraznil Mlsna s tím, že například v Maďarsku se takové opatření vymstilo a vedlo k nedostatku zboží a jeho následnému zdražení. Vývoj tak závisí na zkrocení inflace.
Růst cen potravin
Při sledování marží a vývoje cen potravin si úřad stanovil pět milníků. Prvním byl začátek pandemie na jaře roku 2020, druhým začátek energetické krize v červenci 2021, třetím začátek války na Ukrajině, čtvrtým loňské předvánoční období a posledním letošní únor, kdy začalo šetření ÚOHS.
Statistiky (viz grafy v galerii níže) ukazují, že největší skok, zejména u vajec, nastal před loňskými Vánoci. "Zjišťovali jsme proč, protože u ostatních položek to nebylo tak výrazné," řekl místopředseda ÚOHS Petr Solský.
[chooze:gallery;value:31849]
Jedním z důvodů podle něj byla epidemie ptačí chřipky, nebyl to ale jediný faktor. Dalším je například velká konkurence, a to i v zahraničí. "Producenti dlouho museli držet poměrně nízkou cenu, i když se mnohdy dostávali do záporných výrobních marží," konstatoval Solský.
Svaz obchodu: Říkali jsme to od začátku
"Zveřejněným šetřením ÚOHS považuji debatu o tom, kdo může za zdražování potravin, za ukončenou. Antimonopolní úřad prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům," uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).
SOCR ČR také požaduje omluvu po ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL). "Ministr Nekula zde již rok bez jediného důkazu obviňuje obchody a záměrně poškozuje jejich dobré jméno, aby odvedl pozornost od vlastní nečinnosti a aktivní ochrany agrobaronů. Ti přitom podle šetření ÚOHS opakovaně zneužívali energetickou krizi, válku na Ukrajině a nervozitu lidí k umělému navyšování cen. Rád bych věřil, že ministr Nekula v sobě najde dostatek cti, aby se za svá falešná obvinění obchodníkům omluvil. A pevně doufám, že začne konečně dělat svou práci a místo ochrany velkých agroholdingů bude pracovat ve prospěch občanů této země a malých zemědělců, které vláda ve svém programovém prohlášení slíbila podporovat," dodal Prouza.
Prouza dále uvedl, že SOCR ČR opakovaně veřejně předkládal informace o tom, že v některých segmentech téměř neexistuje konkurence mezi dodavateli a tito dominantní dodavatelé si diktují ceny bez ohledu na výši svých nákladů: "Je to jasně vidět i na srovnání podle dat Českého statistického úřadu – zatímco domácí dodavatelé potravin za poslední tři roky zdražili o 35 %, ceny potravin z dovozu stouply pouze o 19 %. Vláda by proto měla přestat blokovat možnosti dovozu potravin, protože situaci na trhu s potravinami skutečně zlepší jen co největší konkurence."
Agrární komora: Průzkum mohl být detailnější
"Vítáme, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zabývá cenovým vývojem potravin, i když zatím jen u mléka, mouky, másla, vajec a kuřat. Zákazníci si zaslouží vědět, jakou část dávají zemědělcům, potravinářům či obchodníkům z ceny, kterou platí za potraviny," řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Doležal se ohradil vůči Prouzově vyjádření o tom, že zemědělští dodavatelé zdražují: "Odmítáme, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny, jak tvrdí navzdory výsledkům šetření ÚOHS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Chápeme, že by jej německá skupina Schwarz, jejíž podíl na tuzemském maloobchodním trhu činí podle ÚOHS neuvěřitelných 32 %, asi příliš nepochválila, kdyby začal konečně mluvit pravdu."
"Oceňujeme, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zabývá mechanismem fungování privátních značek, na který jej upozornila Agrární komora České republiky a které vytlačují zavedené značky potravin domácích výrobců, na něž jsou zákazníci zvyklí a mají je rádi. Podíl privátních značek potravin, které prodávají obchodní řetězce, se bohužel zvyšuje, na což rovněž poukázal ÚOHS," dodal Doležal.
O tématu mluvil na tiskové konferenci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.