Náklady na důchody evropských úředníků prudce rostou. Na problém poprvé upozornil německý deník Bild. Redakci TN.cz se nyní od Evropské komise podařilo získat dokument jménem Zpráva o pojistněmatematické rovnováze důchodového systému úředníků EU, který problematiku popisuje detailně.
Z dokumentu vyplývá, že ačkoliv se Evropská unie opakovaně pokoušela snížit počty svých pracovníků, realita byla přesně opačná. Například mezi lety 2014 a 2021 vzrostl jejich počet z 58 567 na 66 120, tedy skoro o 13 %, i když mírně klesl podíl klasických úředníků, kteří mají vyšší odměny. Spolu s rostoucím počtem zaměstnanců pak stoupá také počet europenzistů.
[chooze:article;value:507124]
Náklady na důchody přitom stoupají ještě rychleji než počty pracovníků. Za osm let se zvedly o skoro miliardu eur ze 1 485 milionů v roce 2014 na 2 398 milionů eur v roce 2022. To je asi 56,8 miliardy korun. A růst budou podle odhadů podobným tempem i dál. Evropské penze se přitom vyplácejí z evropského rozpočtu, do nějž přispívají všechny členské země EU.
Pro představu – Česká republika odvedla podle ministerstva financí v roce 2021 do rozpočtu EU 66,3 miliardy korun, což je asi 2,79 miliardy eur. Přibližně dvojnásobnou částku pak dostala zpět. Jinak řečeno: Na důchody evropských pracovníků vydala EU skoro tolik peněz, kolik Česko v roce 2021 do EU poslalo. Jde také o podobnou sumu, kterou český stát daný rok na svém členství v Unii "vydělal".
Za strmě stoupající náklady může ale hlavně štědře nastavený důchodový sytém pro euroúředníky. "Horní hranice starobního důchodu činí 70 % posledního platu ve stupni, do kterého byl úředník naposledy zařazen, a to nejméně po dobu jednoho roku. Za každý rok služby náleží úředníkovi 1,8 % z tohoto posledního základního platu," vyplývá z evropského karierního řádu. Do roku 2004 to byla dokonce dvě procenta.
Na dosažení maximální výše důchodů stačí zkrátka dostatečně dlouho vydržet ve službě EU, tedy necelých 40 let. Dožít se pak musíte alespoň 66 let, kdy si můžete o důchod zažádat.
[chooze:article;value:502052]
Euroúředníci ale tak dlouho Unii většinou neslouží. Odejít mohou i dříve. Mají totiž možnost převést si do důchodového systému EU nároky na důchod, které získali v rámci vnitrostátních důchodových systémů, a tím si důchod z peněz EU navýšit. Přímo pro EU tak musí pro získání evropského důchodu odpracovat jen deset let. Podle Bildu dostává průměrný penzionovaný euroúředník 61 % svého posledního úřednického platu.
I tento poměr platů k důchodům je obrovský. V Česku je podle ministerstva práce a sociálních věcí podíl mezi průměrným platem a průměrným důchodem necelých 50 %. Donedávna se pak tento údaj pohyboval lehce nad 40 %. Pod 50 % je tento poměr také v sousedním a bohatším Německu.
[chooze:article;value:507292]
V kombinaci s vysokými evropskými platy to tak znamená opravdu vysoké důchody. I evropský úředník, který sloužil v nejnižší platové třídě s hrubou základní mzdou okolo 2 500 eur (cca 59 tisíc korun) měsíčně, si tak průměrně vyslouží důchod přes 1 500 euro, tedy více než 35 500 korun.
V současné době pracuje pro Evropskou komisi podle veřejně dostupných údajů přes 500 Čechů, což je asi 1,6 % zaměstnanců Komise. Nejvíce je tam Belgičanů a Italů – obou tam pracuje přes 4 tisíce. Zaměstnanci této organizace ale tvoří jen asi polovinu zaměstnanců celé EU.
Vláda omezí dotace a výdaje státu. Změní důchody i DPH:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.