Desítky výtek má ÚSTR k badatelské učebnici dějepisu pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia od nakladatelství Fraus. "Učebnice obsahuje zásadní chyby, o nichž není žádná pochybnost a jež mohou uvést nezletilé žáky a studenty, jimž je tato učebnice určena, v omyl," uvedl ústav v tiskové zprávě.
Badatelům z ÚSTRu vadí například tvrzení, že koncentrační tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu spravovaly české úřady. "Oba tábory totiž podléhaly generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie (orgán okupační správy). Z následných vět může žákům vyplývat zavádějící informace o českém, nikoliv německém vyhlazování Romů," vadí ústavu.
Také se jim nelíbí tvrzení, že nebyli Židé přijímáni v době první republiky do Sokola. Ve skutečnosti nebyli přijímáni za druhé republiky a během protektorátu. Protestují i proti výkladu, podle kterého se k demisi v roce 1948 nepřipojil dostatečný počet demokratických ministrů. "Demisi podala nadpoloviční většina ministrů (14) a prezident Beneš jmenoval taktéž 14 ministrů, a to zcela protiústavně," sdělil ústav. Jedná se podle něj buď o neznalost autorů, nebo opakování komunistické propagandy.
[chooze:article;value:506525]
Podle badatelů měli zároveň k charakteristice komunismu doplnit "učení o likvidaci nepřátelských tříd, rasismu třídního původu a diktatuře proletariátu". Autoři učebnice totiž píší, že komunistický režim nabízel "vizi sociálně spravedlivé společnosti, kde sobectví jedince ustoupí potřebám kolektivu". Vedení ústavu je tak obviňuje z neznalosti učení marxismu-leninismu, nebo dokonce ideologickou motivací.
Učebnice zároveň podle ústavu definuje disent jako "společenství lidí, kteří se odchylovali od převažujícího mínění". Nereflektuje to podle badatelů strach obyvatel, nástroje trestněprávní, pracovněprávní i mimoprávní represe.
Při popisu kolektivizace zase podle ústavu autoři vynechali pohled likvidace selského stavu či násilnou přeměnu vesnice a zdůrazňují pohled některých zaměstnanců JZD.
Vadí jim také zveřejnění kresby Horáková visí, k níž autoři napsali popisek, ve kterém píší, že se jedná o kresbu z roku 2012, která zobrazuje popravu Milady Horákové. "Modernímu dílu, zcela vytrženému z kontextu jeho užití, podsouvají, že je historickým dobovým zdrojem," tvrdí.
Ústav si také stěžuje na to, že například místo Tomáše Garrigua Masaryka zobrazuje učebnice herce Martina Hubu, který jej ztvárnil například ve filmu Hovory s TGM.
V knize vadí badatelům také vulgarismy. Naopak jim v učebnici schází informace o Terezínu, norimberských zákonech, ale i norimberském procesu, o Janu Palachovi, táborech nucených prací nebo uranových dolech v Jáchymově. Učebnici tedy chtějí zcela přepracovat.
[chooze:article;value:494670]
Náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík ale s výtkami nesouhlasí. "Těch výtek jsou asi tři desítky a jsou rozdělovány na historické, pedagogické a do toho jsou vydatně vytrhávány z kontextu, plus je tam přehled toho, co ÚSTRu chybí," řekl TN.cz.
"Myslím si, že to je na jedné straně zmatení jazyků, na druhé pohled na historii jako uzavřenou konzervu, kterou dokážeme vykládat, a tahle učebnice spíše učí přemýšlet," prohlásil.
Ústavem v posledních měsících otřásají spory. Vedení čelilo obviněním z nátlaku a cenzury. Současné vedení se v tiskové zprávě distancuje vůči tomu předchozímu.
Atlas ukazoval anektovaný Krym i Islámský stát, dostal stopku (2/2018):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.