Jednoduchý trik, jak i minimální riziko napadení žralokem zmenšit, není, zdůrazňuje Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Akademie věd. "Důležité je hlavně nevonět masem či krví. Útoky jsou častější tam, kde je velká otevřená vodní plocha. Vnitrozemská moře, jako je to Středozemní, jsou určitě bezpečnější. Tam, kam Češi hodně jezdí, tedy v Chorvatsku, je ta šance útoku jen velmi malá," uklidňuje Kubečka.
V Rudém moři, kde došlo k poslednímu útoku, se žraloci při pobřeží běžně vyskytují a potkávají se tam s lidmi. Ve čtvrtek tam zemřel třiadvacetiletý Rus. Na opačném konci zálivu byli zraněni další dva lidé.
[chooze:article;value:508478]
To, co se v Hurghadě stalo, je ale podle odborníků něco výjimečného. "Přesné detaily toho neštěstí ale neznám. Je to hodně atypická věc," vysvětluje Adam Petrusek z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Zdání, že by útoků žraloků nějak radikálně přibývalo, je podle něj spíše klamné. "Díky snadnějšímu šíření dnes snadno zjistíme, že útočil žralok, i pokud se něco takového stane v nějakých odlehlých částech světa. Dnes už má skoro každý chytrý telefon s internetem a informace se rychle šíří hlavně na sociálních sítích. Pak zprávy převezmou média a dozví se to celý svět," míní.
"K těm útokům dochází spíše v nějakých specifických situacích. Například když si žralok splete člověka se svou obvyklou potravou. Nebo když je nějakým způsobem excitovaný třeba krví v moři. Žádný z druhů žraloka nás ale nemá jako svou typickou kořist," uklidňuje odborník.
[chooze:article;value:508440]
K útokům v Rudém moři může přispívat skutečnost, že námořníci z obchodních lodí v okolí vyhazují do moře uhynulá zvířata, která přepravují. A predátoři jsou pak více rozdráždění.
"Žraloci jednoduše zjistí, že existují i jiné druhy kořisti než ryby, kterými se za normální situace živí," podotýká Kubečka. "Oni se jednoduše naučí objevovat nové formy potravy. A zjistí, že koupající se turista je pro ně poměrně snadnou kořistí. Plavce je pro ně také mnohem snadnější dohnat než ryby," upozorňuje.
A připomíná poznatky z historie, kdy zemřelé vězně z trestaneckých kolonií vyhazovali jejich dozorci do moře. "Žraloci v okolí si pak zvykli, že jim občas hodí nějakého člověka, a když tam náhodou šel někdo plavat, bylo zle. Je to popsané například v knize Motýlek od Henriho Charrièra," připomíná Kubečka.
[chooze:article;value:508410]
Útokům v Rudém moří napomáhá, že se tam vyskytuje velký počet turistů. Zrovna žralok tygří, který v Egyptě útočil, je považován za potenciálně nebezpečnějšího než třeba ten útesový. I jeho kořist bývá výrazně větší.
Po celém světě hodně rozšířený žralok bílý se vyskytuje v chladnějších vodách, kde si klidně troufne i na tuleně. Dříve se mu říkalo žralok lidožravý. "Pojmenovali ho tak jen na základě několika případů. Se žraloky bílými se můžeme setkat i na Jadranu. Na člověka ale útočí jen za skutečně výjimečných případů. Pro srovnání, je určitě mnohem nebezpečnější vyrazit do pražského provozu, ať už jako cestující MHD, či řidič automobilu," porovnává Petrusek z Univerzity Karlovy.
[chooze:article;value:508456]
"V celém Středozemním moři je naprosté minimum těch útoků. Nanejvýš jde o jednotky takových incidentů za desetiletí a tím myslím napadení, ale nikoli zabití lidí. Horší je to spíše v teplejších mořích. Sítě proti žralokům se instalují například v Austrálii. Riziko je větší v Tichém oceánu i v tropech. Je to dáno rovněž tím, že i my, lidé, se tam koupeme častěji než v chladných mořích," dodává Petrusek.
Ti největší žraloci, jako je ten obrovský, se živí planktonem a měří přes deset metrů. Podobně jako velryby získají filtrováním vody potravu ve formě mikroorganismů. Lidé ve vodě je proto nezajímají.
Masakr v egyptské Hurghadě. Žralok u pláže roztrhal muže, další lidi napadl:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.