Zářijová schůzka čínských a ruských vrcholných představitelů v Pekingu byla plodná. Velmoci se shodly, že svou přítomností v nejsevernější výspě světa budou společně čelit NATO a ekonomickým sankcím Západu. "Spolupráci v tomto koutě světa nazvaly novými politickými podmínkami, aby vytvořily komplexní strategické partnerství k prosazování svých společných zájmů," sdělilo po schůzce podle webu jamestown.com ruské ministerstvo zahraničí.
Kreml i Peking chtějí v Arktidě využívat nerostné zdroje, ale v novém partnerství se zavázaly hlavně ke spolupráci proti Západu. To zahrnuje i vzájemnou vojenskou podporu.
[chooze:article;value:577447]
Reakce Západu přišla vzápětí. O několik dní později Kanada oznámila, že vytvořila obrannou alianci se svými spřátelenými zeměmi Severoatlantické aliance v severní Evropě, přesněji s Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem a Švédskem. Zároveň jsou všechny tyto země, včetně Spojených států a Ruska, členy mezivládní organizace arktických států Arktické rady. Od vypuknutí rusko-ukrajinské války se všechny země Arktické rady odmítají účastnit zasedání, kterým předsedá Moskva.
"Kanada si dlouhou dobu myslela, že je díky geografické poloze chráněna. Nyní ale musíme počítat s tím, že jsme zemí, která stojí tváří v tvář Rusku. Navíc kvůli klimatickým změnám projevuje zájem o Arktidu stále více zemí, včetně Číny," řekla agentuře Bloomberg kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová. Zdůraznila, že Ottawa musí vzít v úvahu tuto "novou realitu".
Další spolupráci si navíc čínský prezident Si Ťin-pching a šéf Kremlu Vladimir Putin přislíbili také v uplynulých dnech. "Dobré sousedské přátelství, komplexní strategická koordinace a vzájemně výhodná spolupráce," upřesnil podle čínské agentury Sinchua čínský prezident, v čem vzájemná pojítka vidí.
Nová čínská vzducholoď pokořila rekord. Urazila tisíc kilometrů (8/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.