Zatímco v roce 2011 se Česko s úhrnnou plodností 1,43 dostalo pod evropský průměr, nyní se řadí mezi evropskou špičku. "Na evropské úrovni došlo mezi lety 2016 a 2020 k poklesu plodnosti z 1,57 na 1,50 dítěte na jednu ženu, v Česku se plodnost zvýšila z 1,63 na 1,71. V roce 2021 dále až na hodnotu 1,83 dítěte. Zařadili jsme se tak mezi země s nejvyšší úrovní plodnosti v Evropě," upozorňuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Intenzita plodnosti se mezi lety 2011 a 2021 zvýšila u všech věkových kategorií žen s výjimkou té nejmladší, tedy 15 – 20 let. U žen ve věku 36 let a více byl nárůst plodnosti více než poloviční.
"Zatímco v roce 2011 rodily ženy děti v průměru ve věku 29,7 let, v roce 2021 to bylo o 0,7 roku později, tedy ve věku 30,4 let," říká Magdalena Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Ve srovnání s rokem 2011 se nejvíce zvýšil průměrný věk prvorodiček, a to o rok na 28,8 let. Druhorodičkám bylo v průměru o půl roku více. Dostaly se tak na průměr 31,4 let. Maminkám více potomků bylo při porodu v průměru 33,2 až 33,4 let.
[chooze:article;value:477406]
Více miminek přicházelo na svět ve všech krajích, avšak ne stejnoměrně. "V roce 2011 patřily ke krajům s nejvyšší úrovní plodnosti Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj. Do roku 2021 si však tuto pozici udržel pouze kraj Středočeský. Naopak kraj Zlínský, ve kterém byla v roce 2011 plodnost žen z krajů nejnižší, se v roce 2021 řadil mezi kraje s nejvyšší plodností. Vůbec nejvyšší, 1,95 dítěte na jednu ženu, pak byla v kraji Vysočina," dodává Baštecká.
Mezi kraje s nejnižší úrovní plodností se dlouhodobě řadí hlavní město Praha. V roce 2021 se k metropoli přidaly také Karlovarský (1,69) a Liberecký kraj (1,78), u nichž došlo za posledních 11 let k nejnižšímu nárůstu plodnosti.
Nově dostupná data ze sčítání lidu, domů a bytů ukázala, že nejnižší průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu měly ženy svobodné (0,49), jejichž počet však oproti sčítání 2011 nejvíce vzrostl. Průměrný počet dětí se lišil také podle nejvyššího dokončeného vzdělání matky. Od středního vzdělání bez maturity s rostoucím vzděláním klesal. Pouze u žen se základním nebo nižším vzděláním přesáhl průměrný počet živě narozených dětí hranici dvou dětí již před ukončením jejich reprodukčního období.
Rozdíly odborníci zaznamenali i z hlediska národnosti. Zatímco ženy deklarující polskou (1,75), moravskou (1,72) a vietnamskou (1,68) národnost měly v průměru vyšší počet dětí než ženy s českou národností (1,59), příslušnicím slovenské (1,54), ukrajinské (1,19) a ruské (0,86) národnosti se průměrně rodilo dětí naopak méně.
Celkově se v letech 2011 až 2021 živě narodilo 1 219 952 dětí. Vrcholu v počtu živě narozených dětí bylo dosaženo v roce 2017, kdy se živě narodilo 114 405 dětí, poté počet živě narozených dětí každý rok mírně klesal, a to až do roku 2020. V roce 2021 se oproti předchozímu roku živě narodilo o 1 593 dětí více, tj. 111 793.
Podívejte se na záznam tiskové konference Českého statistického úřadu:
[chooze:gallery;value:29656]
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.