Evropa uvalila na Rusko další balík sankcí, v pořadí 16. Někteří lídři evropských zemí tvrdí, že sankce fungují, ne všichni odborníci s tímto názorem souhlasí. Sankce měly přidusit ruskou ekonomiku, aby měl Kreml méně šancí dál bojovat.
"Situace na bojišti je pro vliv na americký postoj naprosto rozhodující," domnívá se komentátor webu Echo24 Martin Weiss. "Území, které Rusko dokázalo získat, se od počátku pohybuje okolo 20 procent. Pokud by nedošlo k nějakému technologickému průlomu u jedné z válčících armád, tak je to opotřebovávací válka, ve které má vyšší šance Rusko," domnívá se publicista Weiss. To je podle něj pro uvažování Američanů rozhodující.
[chooze:article;value:599287]
Donald Trump má podle Weisse zřejmě osobní averzi vůči Ukrajině a Volodymyrovi Zelenskému, která souvisí s tím, jak ho v prvním prezidentském volebním období vyšetřovali kvůli podezření, že je ruský agent. "A to v Trumpovi zřejmě zůstalo, protože všichni lidé podporující Ukrajinu byli právě na té druhé straně," uvedl dále publicista Weiss.
"Vítězem opotřebovávací války je Čína. Ta každý den získává, protože Západ svou ekonomickou pomocí a Rusko svou angažovaností v agresi ztrácí. Donald Trump tedy neukončuje válku jenom kvůli evropským strachům z Ruska, ale proto, že v tom velkém trojúhelníku Čína pomocí této války sílí. I sami Ukrajinci už říkají, že pro dosažení míru jsou nutné také územní ztráty," souhlasil Landovský.
[chooze:article;value:598816]
Jednání o míru
Svět zatím zažil jen úvodní kolo jednání o míru. "Máme za sebou mediální masáž, která se věnovala nepravdivým výrokům Trumpa o tom, že válku začala Ukrajina nebo že Zelenskyj je diktátor. Podstatné ale je, že v tom jednání je hlubší strategie, kterou neznáme. A Evropa, bohužel, k ní není v tuto chvíli příliš potřebná," upozornil Jakub Landovský.
Podle jeho slov to může být tak, že dojde dopředu k nějakému dojednání s Ruskem a až pak se toto řešení bude snažit dohodnout v trojstranném formátu s Ukrajinou. "Nikdo další k tomu zatím není potřeba. V diplomacii platí, že čím více jednacích stran, tím těžší je dosáhnout kompromisu," poznamenal dále Landovský.
Podle Martina Weisse by Evropa ve vztahu ke Spojeným státům měla vést obratnou diplomacii. "Máme svoje vlastní zájmy," řekl k tomu Weiss. "Svět je ve volném pádu od pravidel. Musíme si uvědomit, že Amerika více než 80 let Evropu chránila, není třeba se tedy chovat nevděčně," dodal Landovský bývalý český velvyslanec v NATO.
Co se týče vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, oba se shodli, že přijmout do NATO zemi, která aktuálně vede válku, která bojuje a nemá vyjasněnou hranici, je velice obtížné. "Ukrajina není pro USA a západní státy tak důležitá, jako bylo třeba Západní Německo v době studené války," uvedl Martin Weiss.
Na celý díl pořadu Za pět minut dvanáct se můžete podívat zde:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.