V severoněmeckém okresu Lüneburg ve spolkové zemi Dolní Sasko se objevilo u zvířat i lidí několik případů vzácného infekčního onemocnění Q horečka. Okres o tom informoval prostřednictvím tiskové zprávy, kterou zveřejnil na svých webových stránkách. Eviduje několik nových případů v malé obci Amt Neuhaus, kde na začátku března pořádá informační akci k této nemoci.
Není to poprvé, kdy se Q horečka v Německu potvrdila u lidí. Tamní Institut Roberta Kocha od roku 2001 eviduje průměrně 230 případů ročně, píše zpravodajský web NDR. Přepokládá se, že případů je ve skutečnosti mnohem víc, ale většina probíhá bezpříznakově.
[chooze:article;value:489984]
Nemoc je přesto tak vzácná, že ji nezná ani mnoho lékařů, tvrdí mluvčí okresu Lüneburg. Proto jeho vedení spolu s vedením obce Amt Neuhaus pořádají osvětovou akci, kde se občané dozvědí, jak se nákaza projevuje, jak ji mohou lékaři odhalit a léčit.
Odborníci ale uklidňují, že není třeba panikařit. "Není to nic neznámého. Ne proto, že by nemoc byla běžná, ale proto, že je stará. Rozhodně se nejedná o další pandemii," řekl pro RTL lékař Christoph Specht.
Riziko hlavně pro těhotné ženy
Horečkou Q se může infikovat celá řada zvířat včetně domácích mazlíčků, nejčastější ale bývá u ovcí a koz. Nemoc se šíří kapénkově, ale také konzumací kontaminované látky, například nepasterizovaného mléka. "Lidé se mohou nakazit vdechnutím malých kapiček nebo prachu. Přímý kontakt se zvířaty není nutný," vysvětluje úřad okresu Lüneburg. Přenos z člověka na člověka je velmi vzácný.
[chooze:article;value:467381]
Příznaky jsou podobné chřipce, i proto se často nemoc neodhalí. Zhruba v deseti procentech případů u pacientů propuká zápal plic nebo zánět jater. Nebezpečná je také pro těhotné ženy, které v důsledku infekce mohou potratit.
Ačkoliv Q horečka není příliš známá, vědci ji zkoumají již dlouho. Poprvé byla objevena v roce 1935 v Austrálii a od té doby ji zaznamenali téměř ve všech zemích světa. V Česku je opravdu mimořádně vzácná, od roku 2012 do roku 2022 bylo potvrzeno pouze osm případů.
Potenciální biologická zbraň
Původcem onemocnění je bakterie Coxiella burnetii, která je charakteristická svou vysokou odolností. Právě proto se o ní hovoří jako o potenciální biologické zbrani. V roce 2003 medicínský časopis The Lancet publikoval článek "Q horečka: Biologická zbraň na vašem dvorku". "Pokud se Coxiella burnetii použije jako aerosolová biologická zbraň, nemusí způsobit vysokou úmrtnost, ale může vyvolat chronická onemocnění," varovali autoři.
[chooze:article;value:490483]
O jejím potenciálním využití v bioterorismu píše i americké Centrum pro kontrolu a prevenci chorob (CDC). "Nevíme, zda a kdy může dojít k bioteroristickému útoku. Federální agentury však léta spolupracují s ministerstvy zdravotnictví po celé zemi, aby byly připravené na každý takový útok," stojí na webu CDC.
Smrtnost je ale velmi nízká, velká část případů probíhá zcela bez příznaků a i pacienty s těžkým průběhem lze většinou vyléčit antibiotiky za dva až tři týdny.
Česko v této zimní sezoně zasáhla vlna respiračních onemocnění, jaká tu podle hygieniků nebyla možná desítky let:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.