V otázce spalovacích motorů podpoří Němce i Česko. Přitom konec podpořilo

Česká republika se postaví proti zákazu spalovacích motorů od roku 2035. Po jednání se svým německým protějškem to v pátek potvrdil ministr dopravy Martin Kupka. "Česká republika stejně jako Německo nepodpoří zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory, dokud nebude jasná a závazná výjimka pro využití syntetických paliv," prohlásil Kupka.

Jenže právě Česká republika za svého předsednictví návrhu vyjednala zelenou a prezentovala ho jako velký úspěch. Někteří v Evropské unii teď nad takovým jednáním kroutí hlavou. A to i ti, kdo by rádi benzín a naftu spalovali i nadále. Aby stát takhle otočil, prý není zvykem.

[chooze:article;value:492934]

"To je jako v podstatě takové schovávání se ve stylu 'já jsem to okno sice rozbil, viděla to celá ulice, ale teď se budu chvíli tvářit že ne. A pak přijdu, přiznám se abych to nějak pomohl napravit'," kritizovala návrh europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

"Otočit poté, co současná vláda aktivně protlačila zákaz spalovacích motorů, je sice nestandartní, nicméně je zcela v zájmu českých občanů, aby tuto svojí chybu napravila," myslí si europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Vláda se hájí tím, že svoji pozici, kterou měla za předsednictví, současnými kroky nezpochybňuje. Stejně jako Německu jí jde prý pouze o to, aby Evropská komise do návrhu pevně ukotvila spalování syntetických paliv. "My jsme to nikdy nevítali, ale v rámci českého předsednictví jsme se snažili vyjednat maximum možného," hájil se premiér Petr Fiala (ODS).

[chooze:article;value:489900]

Právě syntetická paliva, která se nyní využívají hlavně v letectví a zatím jsou extrémně drahá, chce Německo spalovat v autech i po roce 2035. Neshodnou se na tom přitom ani v německé vládní koalici. Proti jsou hlavně Zelení. "Je to nápad našeho koaličního partnera. Možná by to šlo. Musíme být otevření všem možnostem a uvidíme, kam se to vyvine," řekl europoslanec Niklas Nienass.

Finální hlasování o definitivní tečce za spalovacími motory v roce 2035 bylo původně v plánu příští týden. V pátek to ale odložil unijní orgán zvaný Coreper I, kde sedí náměstci stálých zástupců při Evropské unii.

Podle zákulisních informací je tento krok od současného švédského předsednictví nejen očekávaný, ale také zcela logický. Pokud totiž předsednická země cítí, že pro nějaký návrh nemá vyjednanou dostatečnou podporu, málokdy chce riskovat to, že by opravdu spadl pod stůl.

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.