[chooze:gallery;value:37105]
V navrhovaném rozpočtu ministerstva školství pro příští rok chybí podle PAQ research 53 miliard korun. Vláda Petra Fialy (ODS) tak nenaplňuje závazky, které stanovila ve svém programovém prohlášení. V něm se vláda zavázala, že Česko bude do vzdělávání investovat minimálně takový podíl HDP, kolik je průměr OECD – k tomu schází 92 miliard.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2025 rozpočet MŠMT ve výši 267 mld. Kč. Oproti roku 2020, kdy Česko dávalo na vzdělávání 4,1 % HDP, chybí 53 mld. Nejvíce podfinancované je předškolní vzdělání a vysoké školy. Ačkoli patří investice do předškolního vzdělání mezi nejefektivnější, tak do něj investujeme přibližně o třetinu méně, než je průměr OECD. Do vysokého školství Česko investuje méně o třetinu.
[chooze:article;value:568098]
Studie PAQ research přichází s návrhy úspor, kde by se dalo v rezortu školství ušetřit. Dále popisuje investice, které jsou k rozvoji českého vzdělávání potřeba.
| Omezení odkladů školní docházky | |
| V Česku odklady dosahují 24 %, ve zbytku EU se podíl pohybuje často do 5 %, maximálně 10 %. Dodatečný roční pobyt ve školce přináší zbytečné náklady. Odklady zároveň omezují kapacitu školek pro dvou a tříleté děti, což může oddalovat návrat rodičů do práce. | Rozsah úspor: 2-5 mld. Kč ročně |
| Vyšší kapacity mateřských škol | |
| Posilování kapacit mateřských škol či dětských skupin, aby do nich chodilo maximum dětí od dvou let, se na první pohled jeví jako výdaj. Analýzy však ukazují, že odvody rodičů a ušetřené výdaje na dávky přesahují investice do místa ve školce nebo dětské skupiny. Odhady ukazují, že se investice do vybudování nových kapacit školek vrátí u starších dětí během 2 až 3 let, u mladších dětí do 6 až 7 let. | Rozsah úspor: 3-6 mld. Kč ročně |
| Větší zřizovatelé, sdílení agend a slučování malých škol | |
| Česko má jeden z největších počtů obcí v EU. Potýká se kvůli tomu s neefektivní rozdrobeností veřejné správy. Máme téměř 4 000 veřejných základních škol, které řídí 2 635 obcí-zřizovatelů. Na 90 % má na starosti jen jednu školu. Zároveň máme spoustu malých a nenaplněných škol. Čtvrtina škol má méně než 50 žáků, 800 škol je pak velmi málo naplněných. To vede k řadě negativ, mezi něž patří vysoké náklady na nepedagogické činnosti. | Rozsah úspor: 3-4 mld. Kč ročně |
| Snížení neúspěšnosti na základních a středních školách | |
| Přes 3 % českých dětí nedokončí základní školu (v některých regionech dokonce víc než desetina). Další nenastoupí na střední školy nebo z nich předčasně vypadnou. Žádnou střední školu či učiliště v Česku nedokončí 6 až 8 % mladých lidí. Celkově má okolo pětiny žactva ve věku 15 let velmi nízkou matematickou a čtenářskou gramotnost, to je více než v zemích jako Polsko či Estonsko. Vzdělávací neúspěšnost a nízké gramotnosti omezují možnosti dalšího studia a uplatnitelnost v práci. Negativní dopad mají i na možnosti transformace české ekonomiky. | Rozsah úspor: Cca 6 až 10 mld. Kč ročně pro veřejné rozpočty |
| Revize financování neveřejných škol | |
| Státní náklady na financování soukromých mateřských, základních a středních škol dělají okolo 12 mld. Kč ročně, plus 3 mld. Kč na církevní školy. Velká část těchto škol plní veřejnou funkci či doplňuje nedostatečnou nabídku. Do části z nich ale většina populace nemá vzhledem k školnému či přijímacím zkouškám přístup. Plošné financování ovšem selektivitu neveřejných a nabídku veřejných škol v lokalitě nezohledňuje. Dává jim – z pohledu prostředků ze státního rozpočtu – analogickou podporu jako školám veřejným. (Mírně méně je to u středních škol) Když stát financuje selektivní neveřejné školství, má to na zbytek veřejných škol spíš negativní či neutrální dopad, ukazují zahraniční studie. Ve veřejných školách se koncentruje slabší žactvo, náklady vzdělávání na žáky stoupají. | Rozsah úspor: 1-3 mld. Kč, nebo fiskálně neutrální a dostupnější nabídka soukromých a církevních škol |
| Omezení neúspěšnosti na VŠ a posílení profesních bakalářských oborů | |
| České vysoké školství má mírně nadprůměrnou neúspěšnost studia. Takřka polovina zahájených studií na veřejných vysokých školách končí bez absolvování. Nejčastěji studenstvo neúspěšně končí zahájená bakalářská a doktorská studia (okolo 60 %). Mezi školami panují v neúspěšnosti až dvojnásobné rozdíly. Neúspěšná VŠ studia vedou k přechodům mezi školami, prodlužování studia a nakonec i tomu, že část studentstva žádný titul nezíská. Ačkoliv na vysoké školy vstupuje 60 % populačního ročníku, VŠ titul má v generaci 25-34 let jen 35 %. Náklady neúspěšných studií byly před rokem 2019 odhadovány na 3,5 mld. Kč, to dělá v dnešních cenách a mzdách cca 5 mld. Kč. | Rozsah úspor: 1-2 mld. Kč |
| Odhad celkových úspor | 20-30 miliard korun |
| zdroj: PAQ Research | |
[chooze:article;value:560377]
| Konkurenceschopné platy pedagogických pracovníků | |
| Učitelé jsou klíčoví pro rozvoj žactva. Abychom ale kvalitní lidi do profese nalákali a dokázali je v ní udrželi, musí být dobře zaplaceni. Vláda si dala závazek, že bude platit učitelům 130 % průměrné mzdy v ekonomice (výpočet podle předloňského platu, ty v roce 2024 podle roku 2022). Reálně se odměňování pedagogů na tuto hranici nikdy nedostalo, od roku 2021 se vůči ní dokonce snižuje. V roce 2021 platy dosáhly úrovně 125 %, v roce 2024 dělají okolo 110 % až 115 % průměrné mzdy. | Odhad nákladů: 25-35 mld. Kč ročně (v dnešních cenách) pro dosažení alespoň úrovně roku 2021 |
| Podpůrné a specializované pedagogické pozice ve školách | |
| Mezi klíčová opatření patří: 1. Ukotvit a zajistit financování pozic školních psychologů, speciálních pedagogů na všech úrovních a stupních vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ) 2. Zavést a financovat pozici sociálního pedagoga 3. Snížit přímou pedagogickou činnost a zajistit odměňování dalším specializovaným pozicím ve školství – především výchovným poradcům a preventistům |
Odhad nákladů: Kromě již plánovaných cca 1,2 mld. + další 1-2 mld. Kč |
| Cílená podpora dětí, které žijí v chudobě – od obědů zdarma po terénní práci s rodinami | |
| Mezi zásadní intervence patří: 1. Dostupné stravování pro potřebné žáky v mateřských, základních a středních škol. Dodatečné náklady nad současné dotační programy činí kolem 0,5 mld. Kč 2. Cílené financování škol s vyšším podílem znevýhodněného žactva. Takzvaná indexace odstraní finanční bariéry, mezi něž patří platby za pomůcky, výlety, exkurze, mimoškolní a zájmové vzdělávání. Dovolí financovat více podpůrných pozic a poskytovat konkrétní podporu typu doučování – 1-2 mld. Kč ročně 3. Zvýšení účasti v předškolním vzdělávání. Zajistí ji aktivní sociální práce v rodinách, odstranění úplaty za účast a dalších opatření, která zlepšují přípravu a přechod do základního vzdělávání – 0,5-1 mld. Kč ročně |
Odhady nákladů: Celkem: 2 až 3 mld. Kč ročně |
| Profesionalizace ředitelské a učitelské profese | |
| Po vzoru zemí s dobrými výsledky vzdělávání by takový systém měl zahrnovat: 1. Metodické pozice (např. uvádějící učitel, provázející učitel, metodik výuky apod.) 2. Specializované odborné pozice (např. výchovný poradce, preventista apod.) 3. Leadership pozice (např. zástupce ředitele, ředitel-metodik, superintendent apod.) |
Odhad nákladů: 2-3 mld. Kč – financování kariérních pozic a reforma dalšího vzdělávání učitelů a ředitelů do 1-2 mld. Kč (např. náklady na program Lídr školy jsou pro 70 účastníků je pouhých 5 mil. ročně), reforma přípravy učitelů (včetně navýšení počtu absolventů) kolem 0,5-1 mld. Kč |
| Vytvoření systému místní školské (samo)správy | |
| Česku se dlouhodobě nedaří dotahovat reformy školství, aby se projevily skutečně ve všech školách. Mezi školami a celými regiony existují obtížně vysvětlitelné rozdíly ve výsledcích vzdělávání. Jedním z důležitých faktorů je fragmentace systému. Základní školy řídí 2 635 obcí-zřizovatelů, z nichž 90 % zřizuje pouze jednu školu. Vede to k ekonomické neefektivitě, nejasným odpovědnostem a malé akontabilitě. Řešením je zavedení systému místní školské (samo)správy mateřských a základních škol. Měla by působit na území, které odpovídá existujícímu správnímu členění státu (např. ORP, ideálně za využití Společenství obcí) a zahrnovat všechny školy v daném správním území i v celém Česku. |
Odhad nákladů: 2-4 mld. Kč (efektivnější fungování samospráv by zároveň znamenalo úspory 3-4 mld. Kč). Investice spočívají hlavně 4-5 tisíc úvazcích pro školské samosprávy. Jde o odhad nutných kapacit při přibližně 20 úvazcích na 5 tisíc žáků. Z nich se ovšem u 1,7 tisíc pozic jedná o přesun z obcí a měst, u dalších minimálně stovek o přesun z již financovaných nepedagogických pozic ve školách. |
| Proměna oborové struktury středních škol a celoživotní profesní vzdělávání | |
| Střední školství potřebuje: 1. Posílení všeobecných oborů na 40-50 %, aby nabídka odpovídala podílu studujících na VŠ. Všeobecné obory provozně vychází levněji o zhruba 10-20 tisíc Kč na žáka (větší třídy, menší náklady na odbornou přípravu a odborné předměty). Nákladově by reforma oborové struktury byla přibližně neutrální. 2. Snížení počtu oborů, jejichž šíře dnes vede k přílišné a brzké specializaci. Pouhou redukcí málo naplněných oborů by se ušetřily na provozu nižší stovky milionů. Snížení počtu oborů by ale mělo jít ruku v ruce s posílením všeobecného a všeobecně-technického základu v prvních ročnících. Opatření by proto bylo také přibližně fiskálně neutrální. 3. Výrazně posílit celoživotní profesní vzdělávání dospělých na odborných školách. Dynamický trh práce vyžaduje časté doplňování dovedností a změny kvalifikace. V Česku se v roce 2022 v kohortě 25-64 let účastnilo nějaké formy vzdělávání 45 % lidí. Cílem by mohlo být se dostat na úroveň severských zemích (Finsko, Švédsko, Norsko), kde průměrná účast dosahovala 62 %. |
Odhad nákladů: Fiskálně neutrální inovace oborové struktury, 5-10 mld. Kč na proměnu a posílení celoživotního vzdělávání |
| Zvýšení financování a podpora reforem vysokého školství | |
| Zvýšení podílu výdajů z 0,7 % HDP na průměr OECD, který činí 1 % HDP, představuje navýšení investic přibližně o 25 mld. Kč. Konkrétně jde o opatření jako: 1. Rozvoj kompetencí studujících (např. zvyšování kvality výuky, zvyšování podílu profesně orientovaných studijních programů, zvýšení internacionality) 2. Zlepšení dostupnosti a relevanci flexibilních forem vzdělávání 3. Zvýšení efektivity a kvality doktorského studia 4. Zvýšení finanční podpory sociálně znevýhodněným studentům 5. Budování kapacity pro strategické řízení vysokého školství (např. politika odměňování, informační systémy, kontraktové financování) a snížení administrativní zátěže (digitalizace apod.) |
Odhad nákladů: 20-30 mld. Kč |
| Posílení sběru dat a kapacit řízení centrální správy vzdělávacího systému | |
| Mezi klíčová opatření k posílení informovanosti a správy vzdělávacího systém v Česku patří: 1. Posílení kapacit Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), aby dokázalo zavést plošné měření dovedností a kompetencí na ZŠ a SŠ. Náklady oproti současnému financování jsou okolo 0,5 mld. Kč. 2. Rozvoj digitalizace a sběru dat MŠMT, což zahrnuje dokončení systému s identifikátorem žáka, modernizace sběru výkaznických dat (absence, sociální vyloučení apod.), vznik databáze pedagogických pracovníků s vývojem modelu predikce kapacit. Náklady oproti současným výdajům by neměly přesáhnout 0,5-1 mld. Kč. 3. Posílení role a odpovědností České školní inspekce (ČŠI), aby měla větší pravomoce při výběru a odvolávání ředitelů škol, možnost zrušení (vyškrtnutí z rejstříku) a dočasné správy škol. Opatření má zanedbatelné náklady na státní rozpočet. |
Odhad nákladů: 0,5-1,5 mld. Kč |
| Odhad celkového objemu investic | 73 mld. Kč |
| zdroj: PAQ Research | |
Navrhované úspory ve školství na potřebné investice ani zdaleka nestačí. Ušetřit by se ale podle ekonomů PAQ research dalo i jinde. Více peněž by přineslo například zrušení daňové výjimky pro tichá vína a cidery (cca 2-4,1 mld. Kč), zrušení možnosti odpočtu hypotečních úroků (více než 5,7 mld. Kč), zrušení daňové výjimky při prodeji investičních bytů (jednotky miliard), revize paušální daně a výdajů OSVČ (10-20 mld. Kč), valorizace spotřební daně na pivo (při navrácení na úroveň v roce 2010 navíc 6-7 mld. Kč) nebo zavedení daně na slazené nápoje (okolo 3 mld. Kč).
Koalice jedná o státním rozpočtu. Nejostřejší střet čeká ministra školství Mikuláše Beka (STAN). Podívejte se na úterní reportáž TV Nova:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.