Sršeň útočí na hlodavce a na včely. Ty se od úlu nehnou, protože jsou paralyzované strachem. Tohle je mapa s předpovědí vědců pro další tři desetiletí. Čím tmavší barva, tím větší pravděpodobnost, kde tenhle hmyz bude škodit:
Podle modelu by měla být nejhorší situace kolem Plzeňska, v Podkrušnohoří a v Českých Budějovicích, naopak nejméně ohrožená jsou východočeská včelstva. Na Orlickoústecku, Svitavsku a Chrudimsku by se sršeň měla vyskytovat minimálně.
Sršeň už je dávno v západní Evropě. Vědci prozkoumali 2 000 míst, kde se hmyzu daří. A takové oblasti našli i v Česku. Má ráda místa, kde změny během roku nejsou moc vysoké. Vadí jí tedy velké rozdíly v teplotách i srážkách. Preferuje ta místa, kde jsou lidé, jako plzeňskou čtvrť Skvrňany. Právě tam se našlo první české hnízdo. Bylo patnáct metrů vysoko.
[chooze:article;value:525462]
Sršně se obvykle usazují v nejvyšších partiích stromu. Hasiči se k nim dostávají díky žebříkům. "Jeden z automobilových žebříků dosáhne do výšky 40 metrů," uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková.
Lidé by měli hnízda, která mohou mít až dva metry, hlásit. Jinak dojde k masivnímu šíření jako ve Francii, kde likvidaci zanedbali. Jen částečně by mohly pomoci ochranné sítě nebo pletivo. To se už používá teď na podzim proti vniknutí hlodavců do úlu. Princip je jednoduchý. Včela se ven skrz otvor dostane, ale větší sršeň nikoliv.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.