Americký úřad pro kontrolu a prevenci šíření nemocí (CDC) vydal v minulých dnech varování před novými kmeny bakterií rodu Shigella. Nové varianty bakterií, které způsobují těžké průjmy, jsou odolné proti širokému spektru antibiotik. V případě těžkého průběhu nemoci tak proti nim neexistuje spolehlivá a účinná léčba.
Před nebezpečím nákazy takzvanou shigelózou, nazývanou také bacilární úplavice, v polovině února varovalo i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Do Evropy měli nemocní přicházet z Kapverdských ostrovů.
"Ke konci února bylo hlášeno necelých 300 případů s vazbou na Kapverdy v 10 zemích Evropského hospodářského prostoru, Velké Británii a Spojených státech," uvádí zpráva. Čtyři nemocné hlásilo i Česko.
[chooze:article;value:492460]
"Získané izoláty bakterií Shigella sonnei u většiny případů nesou geny, které jsou zodpovědné za rezistenci k trimetoprimu a streptomycinu, a dále geny související se zvýšenou odolností vůči peroxidu vodíku. Některé státy identifkovaly i multirezistentní izoláty," píše se ve zprávě dále.
Bacilární úplavice je velmi nakažlivá. K nakažení totiž stačí desítky až nižší stovky bacilů. Dá se před ní ale relativně snadno chránit. Základem je dostatečná hygiena. Bakterie se totiž přenáší takzvanou fekálně-orální cestou, tedy při kontaktu stolice s ústy.
V minulosti proto mezi nejčastějšími pacienty s touto nemocí byly předškolní děti. Čím dál častěji jí ale trpí také lidé bez domova, cestovatelé, lidé provozující anální sex a lidé nakažení HIV.
[chooze:article;value:474340]
Naštěstí pro většinu lidí nepředstavuje nemoc velkou hrozbu. Často se dá zvládnout i bez léků s pomocí správné diety, odpočinku a dostatečného přísunu tekutin. U těžkých případů nebo u lidí s narušenou imunitou ale může neexistence vhodného léčiva představovat problém.
Dalším rizikem je pak schopnost bakterií rodu Shigella předávat geny způsobující odolnost vůči antibiotikům i dalším bakteriím. To může ještě zhoršit už tak špatnou situaci s rostoucí odolností bakterií obecně.
Světová zdravotnická organizace považuje rostoucí odolnost bakterií za jednu z největších hrozeb pro zdraví lidstva. Hlavním důvodem rostoucí rezistence je užívání antibiotik i v případě, kdy nejsou zapotřebí, a jejich nesprávné užívání – například pokud je pacient vysadí dřív, než mu lékař doporučí.
[chooze:article;value:489378]
S nadužíváním antibiotik má problém také Česko. Například podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně stoupla spotřeba antibiotik v Česku o 47 %. Kvůli odolným bakteriím pak u nás umírají stovky lidí ročně.
Ministerstvo ale tvrdí, že nemá mnoho způsobů, jak s tímto trendem bojovat. "Laická veřejnost je upozorňována na správné a vhodné užívání antibiotik a na důsledky jejich častého nadužívání, které vede právě k rozvoji antibiotické rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči antibiotikům. A to třeba prostřednictvím kampaní SZÚ," řekl jeho mluvčí Ondřej Jakob pro TN.cz.
"Státní zdravotní ústav pořádá i odborné semináře pro lékaře. Zároveň i ministerstvo zdravotnictví apeluje na lékaře, aby antibiotika předepisovali jen v opravdu nutných případech," dodal Jakob.
Antibiotika často nezabírají. Předepisují se, i když to není potřeba, míní lékař:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.