Evropští představitelé chtějí vyřešit otázku ruského majetku, který v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, nechali zmrazit. Chtějí prodiskutovat možnost, že by aktiva v hodnotě zhruba 300 miliard dolarů ve formě cenných papírů a v hotovosti, což je v přepočtu necelých 7 bilionů korun, Rusům zabavili, informovala agentura Bloomberg.
V úterý se totiž v Londýně uskuteční rozhovor mezi britským ministrem zahraničí Davidem Lammym a šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou, který má zahrnovat právě možnost konfiskace ruských aktiv, které by následně státy využily na obranu.
[chooze:article;value:603141]
Jenže některé evropské země jsou proti. "Nejsou to Spojené státy, které stále vyjadřují obavy ohledně těchto aktiv," prohlásil Lammy v pondělí v britské Dolní sněmovně. Poukázal tak na předešlý postoj Německa a Belgie, jenž se obávaly, že by konfiskace ruského majetku porušila princip imunity státu a jeho majetku a mohla posléze ovlivnit i stabilitu eura.
Ačkoliv Ukrajinci opakovaně žádali konfiskaci ruského majetku, který by využili na obranu a rekonstrukci válkou zničené země, evropští představitelé zůstávali opatrní. Podle deníku Kyiv Independent nyní ovšem chtějí možným zabavením ruských aktiv v Evropě zatlačit na Vladimira Putina a jeho ochotu zahájit mírová jednání s Ukrajinou.
[chooze:article;value:602753]
Právě Británie se chce v otázce války na Ukrajině začít angažovat mnohem aktivněji. "Je životně důležité, abychom zlepšili naše partnerství s EU a spolupracovali na ukončení této války a zajištění bezpečnosti všech našich občanů," řekl Lammy.
S Kallasovou mají probrat i možnost, že by 150 miliard dolarů ze zabaveného majetku Rusů využili na obranný hardware pro celou EU i další evropské státy, které jejími členy nejsou. Zakázky chtějí navíc zadat svým firmám.
Trump řekl, kdy si opět zavolá s Putinem. Mluvit mají o území i elektrárnách (3/2025):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.