Větrné elektrárny jsou ekologické a na rozdíl od slunečních pracují i v noci. Stát se je snaží podpořit a zájemcům dává možnost žádat o dotace do konce října příštího roku.
"Ve výzvě mohou žádat obce, podnikatelé. Alokace výzvy jsou tři miliardy korun. Pokud bude zájem, rád bych investoval do větrných elektráren i devět miliard korun," uvedl vrchní ředitel Sekce fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha.
Větrné elektrárny podle ministerstva průmyslu a obchodu představují levný obnovitelný zdroj a také by tím měla být posílena energetická soběstačnost České republiky.
[chooze:article;value:560151]
"Tím, že fungují i v zimě, stávají se jedním z nejstabilnějších zdrojů energetiky," poznamenal Piecha. "Nejenom kvůli životnímu prostředí, kvůli ochraně klimatu a vlastní bezpečnosti musíme využívat co nejvíce potenciálu energie, kterou máme dostupnou tady," uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Stát by rád, aby do roku 2030 vzrostla výroba elektřiny pomocí větru na trojnásobek až čtyřnásobek současného stavu. Teď jsou elektrárny hlavně v Karlovarském kraji, Krušných horách, Krkonoších a na východě Česka.
"Opravdu jsme schopní reálně pokrýt zhruba třetinu čtvrtinu spotřeby České republiky," řekl Chalupa. Podle expertů tu potenciál je, i když podmínky ideální nejsou. Jednoduše řečeno, na místě větrníku musí po většinu roku foukat.
"Nemá smysl to stavět v údolích, ve městech. Ideálně na vyvýšeném místě," vysvětlil Miroslav Marada z Asociace poskytovatelů energetických služeb. "Věrné elektrárny rostou do výšky a zvětšují nám průměr lopatky větrných elektráren. Tím se stávají efektivnější. A mohou být stavěny i v místech, kde je průměrná nižší roční rychlost větru," upozornil Chalupa.
[chooze:article;value:555616]
Větrná energie vyráběná obřími větrníky má ale také své zápory. Řada obcí je odmítá kvůli hluku, podle ornitologů mohou být nebezpečné pro ptáky a netopýry.
"Kolize ptáků s větrnými turbínami je pro ornitology známým problémem. Větrné elektrárny představují překážku v krajině, které se ptáci nedokážou vyhnout," sdělila ornitoložka Lenka Harmáčková.
Střety se prý dají minimalizovat díky speciálním technologiím. "Jedná se o technologie, jako jsou nátěry na listech turbín sloužící k jejich zviditelnění, radary monitorující pohyb ptáků v okolí větrných farem nebo kamery a AI technologie monitorující dráhu letu ptáků v okolí," podotkla ornitoložka.
"Například u dravých ptáků představují podle výzkumů z Německa daleko větší nebezpečí otravy po konzumaci otrávených mršin nebo nelegální lov, sloupy elektrického napětí, srážky s auty," vyjmenovala mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
V obcích lidé větrníky nechtějí
Otázka, jestli stavět, nebo nestavět větrné elektrárny rozděluje obyvatele mnohých obcí. V některých už mají za sebou i referenda a například v Líšťanech na Lounsku nebo ve Mšeném-lázních na Litoměřicku lidé větrníky odmítli. Nepřesvědčily je ani výhody a benefity, které investoři slibují.
Více než polovina oprávněných voličů se dostavila k referendu a proti větrným elektrárnám bylo asi 65 procent z nich. V poli mělo být podle záměru pět větrných elektráren.
Podle starosty Rostislava Lariše (nez.) by finanční kompenzace od investora ročně vyšly zhruba na čtyři až pět milionů. Lidé by díky tomu také prý mohli vytvářet komunitní energetické společenství.
Místní ale dali přednost přírodě a stejně se rozhodli i obyvatelé nedalekých Líšťan. I o tamní pole se investoři zajímali. Více než stometrové větrné elektrárny měly stát v polích mezi Jimlínem a Cítoliby. Na dohled nejen od Líšťan, ale také třeba od Loun.
[chooze:article;value:554970]
Referendu v Líšťanech předcházela anketa, ve které přes sto lidí hlasovalo pro výstavbu větrných elektráren a zhruba 60 proti. "Referendum dopadlo naopak úplně obráceně, kde většina lidí byla proti a pouze nějakých 60 občanů bylo pro," připomněla starostka Líšťan Martina Protivová (nez.).
"Já si myslím, že klidně ty větrné elektrárny můžou být, jsou všude v zahraničí, myslím, že to není problém," argumentoval jeden z tamních obyvatel. "Těžko by se tady prodávaly i ty domy, narušovalo by to i přírodu jako i ptactvo i zvířectvo," reagoval další z obyvatel.
Ani v sousedním Německu nejsou všichni výstavbě nových větrných elektráren zcela nakloněni. Negativních dopadů na přírodu se obávají třeba někteří členové tamní Strany zelených.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.