Vláda na středeční schůzi po jednání vlády představila novou verzi plánu přeměny energetiky. Ta počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030. Zvýšit se má ze současných 18 procent na 30.
"Je to plán, který nám pomůže definovat kroky, které je potřeba v rámci naší energetiky udělat, abychom splnili klimatické a energetické cíle Evropské unie i ty, ke kterým jsem se zavázali," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
[chooze:article;value:495904]
"Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Na druhou stranu počítáme s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí," dodal.
S tím, jak bude elektřina nahrazovat jiná paliva, především tedy ropu a uhlí, a bude docházet k navyšování její spotřeby, dojde v nejbližších letech k částečné potřebě jejího dovozu ze zahraničí. "Zákazníci se ale nemusí obávat, že by dovoz elektřiny navýšil její cenu," ujistil Síkela.
Vláda se v rámci plánu údajně soustředí i na to, kolik elektřiny se vyplatí dovézt a kolik je lepší vyrobit doma. Dovoz by podle ministra měl být od našich nejbližších evropských spojenců. "Fakticky tak dojde k posílení naší energetické bezpečnosti," popsal ministr Síkela.
[chooze:article;value:525058]
Vláda vytvořila několik scénářů. Výsledný scénář (WAM3) vede k potřebě přijetí řady opatření, která umožní splnit závazky vyplývající z evropského rámce pro dekarbonizaci ekonomiky a plnění klimaticko-energetických cílů v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Právě tento scénář má být dále podroben diskuzi. Druhý plán (WEM) ukazuje scénář, kdy k dalším opatřením oproti současnosti nedojde.
Vláda namodelovala několik scénářů s tím, že Vnitrostátní plán pracuje s tím scénářem, na kterém je odborná a politická shoda. Výsledný scénář (WAM3) vede k potřebě přijetí řady opatření, která umožní splnit závazky vyplývající z evropského rámce. Pro srovnání ukázala i druhý scénář (WEM), kdy k dalším opatřením oproti současnosti nedojde.
Právě důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory jsou podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) oblasti, na kterých by měla Česká republika pracovat. "Máme úspěšné programy podporující úspory energie i instalaci obnovitelných zdrojů, ale přesto míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit až třikrát a stejně tak přidat i obnovitelné zdroje elektřiny i tepla," dodal.
Definitivní zákaz spalování uhlí se odkládá na dobu neurčitou. Do roku 2050 se ale jeho spotřeba výrazně omezí. To samé platí i pro ropu a zemní plyn. Plán počítá s předpokladem, že převáží používání elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů energie.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.