Voliči do Poslanecké sněmovny mohou být všichni čeští občané, kteří mají aktivní volební právo, tedy svéprávné osoby starší 18 let. Právo volit mají i ti, kteří věkové hranice 18 let dosáhli v den voleb. Voliči hlasují ve volebním okrsku svého trvalého bydliště, kde jsou zapsáni ve stálém seznamu voličů.
Aktivní a pasivní volební právo
Volební právo se v České republice dělí na aktivní a pasivní. Aktivní volební právo, tedy právo volit, nabývají svéprávní občané Česka dovršením věku 18 let. Mezi jeho základní zásady patří všeobecnost, rovnost, přímost a tajnost.
Pasivní volební právo znamená, že každý svéprávný občan může nejen volit, ale také kandidovat a být zvolen. Toto právo pro Poslaneckou sněmovnu vzniká ve věku 21 let a náleží všem občanům s volebním právem aktivním. Pasivní volební právo do Senátu je od 40 let. Stejná věková hranice platí pro prezidentské volby.
[chooze:article;value:592008]
Všeobecnost
Právo volit mají všichni zletilí občané ČR bez jakýchkoliv omezení týkajících se rasy, barvy pleti, příslušnosti k národu nebo k národnosti, jazyka, pohlaví, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Rovnost
Rovnost v oblasti volebního práva znamená princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Toto pravidlo se promítá do praktické konstrukce volebního systému, kdy je vyžadováno, aby jednoho poslance volil stejný nebo téměř stejný počet voličů.
[chooze:article;value:592031]
Přímost
Volbu smí provést jen přímo volič. Právo volit nesmí být žádným způsobem převedeno na jinou osobu. V některých zemích je možné volit v zastoupení (Belgie, Francie, Nizozemsko), kde zastupující volič učiní konkrétní krok, ke kterému je pověřen. V České republice toto možné není.
Tajnost
Důležitou zásadou je skutečnost, že hlasování probíhá tajně. Z tohoto důvodu voliči chodí za plentu po jednom a nemůžou jít společně ani s rodinnými příslušníky. Výjimku mohou tvořit závažné zdravotní problémy, kdy dané osobě s celým procesem někdo jiný pomůže.
[chooze:article;value:561254]
Výsledky voleb
Volby do Poslanecké sněmovny probíhají na základě poměrného volebního systému. Celkový počet volebních hlasů se proto vydělí počtem poslanců, aby vzniklo takzvané republikové mandátové číslo. Pomocí toho je pak možné určit, kolik mandátů připadne jednotlivým krajům. Kandidáti nebo kandidující strany poté získají počet mandátů či křesel v Poslanecké sněmovně v poměru, který se blíží poměru počtu hlasů získaných od voličů.
Na počátku rozdělování těchto mandátů se uplatňuje volební klauzule, která představuje minimální poměr hlasů pro nárok na umístění se v Parlamentu. Pro postoupení je nutné získat alespoň 5 % všech platných hlasů. Pro dvoučlenné koalice tvoří tuto hranici 8 % hlasů. Koalice tvořené třemi a více stranami potřebují pro postup do Poslanecké sněmovny minimálně 11 % voličských hlasů.
Volby do Sněmovny by vyhrálo ANO, SPD by se nedostalo, zjistil průzkum (1/2025):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.