Mnoho studentů vysokých škol se každoročně uchyluje k bydlení na kolejích. Rozhodnou se tak proto, že jde o finančně dostupnější variantu. Na přelomu roku ale většina kolejí zdražila, některým studentům se tak ale bydlení významně zkomplikovalo.
Někde se navíc ceny vyšplhaly tak vysoko, že se studentům vyplatí jít spíše do spolubydlení. "Například v Brně je lepší si ve čtyřech lidech pronajmout spolubydlení. Tržní nájem tam dosahuje nižších hodnot, než jsou ceny některých pokojů na kolejích," vysvětlil v úterní Snídani Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.
Taková situace ale podle Farníka mnohdy může pro studenty představovat problém. Nejen, že bydlení v nájmech za nižší cenu není úplně dostupné, ale pronajímatelé často ani nechtějí svěřit byt do rukou studentů.
[chooze:article;value:516908]
"Z toho kolejného se vytratila esence toho, že je to bydlení pro studenty, kteří si nemohou nic jiného dovolit a už to nesplňuje roli toho bydlení podpory při studiu. To začíná být veliký problém," zhodnotil Farník.
Kolejné totiž vzrostlo až o desítky procent. "Někde to bylo deset, na České zemědělské univerzitě až o 40 procent," řekl. V přepočtu tak jde o vyšší stovky až tisíce korun. "Takže zdražení bylo citelné," dodal.
Cena dostupnějších pokojů, tedy dvojlůžkových, se v Praze pohybuje od 3 500 do 7 000 korun. "V Brně je to totožné, zhruba jen asi o 500 korun levnější," uvedl Farník. V případě jednolůžkových pokojů cena stoupá až k 9 000.
[chooze:article;value:509538]
Podle Univerzity Pardubice a Masarykovy univerzity v Brně (MU) je ale i vzhledem k navýšení cen o koleje stále velký zájem a poptávka převyšuje aktuální kapacity. "Celková studentská kapacita 3 387 lůžek je aktuálně naplněna na 100 procent," uvedla na dotaz redakce TN.cz mluvčí univerzity Simona Polcarová.
Kolejné šlo nahoru zejména kvůli zvyšování cen za energie. To, aby cena za pokoj měla skutečný dopad na podobu často už nevyhovujících kolejí, je ale prý ještě běh na dlouhou trať. Rekonstrukce totiž nelze financovat ze státního rozpočtu, který je určen na vzdělávání a výzkum. Na opravy kolejí si tak univerzity musí vydělat samy. "A to se bohužel nedá udělat jinak, než skrz peněženky studentů," uzavírá Farník.
Mnohdy na to totiž nestačí ani dotace. "Dotační zdroje na investice do kolejí a menz jsou dlouhodobě minimální," zhodnotila kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová. V roce 2020 získala univerzita z potřebných 75 milionů 40milionovou dotaci na rekonstrukci koleje Vinařská. Podobné to bylo i v roce 2022.
[chooze:article;value:477274]
Několikamilionovou investici má za sebou i Univerzita Pardubice a do budoucna plánuje další. "Na období 2024 až 2025 chystá Univerzita Pardubice generální rekonstrukci jednoho z pavilonu za 149 miliónů korun," uvedla vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Martina Macková.
Z vlastních zdrojů ale není univerzita schopna rekonstrukce pokrýt. "Finance na tyto investice kumulujeme několik let, a také musíme připravit tak kvalitní projekt, abychom měli šanci uspět a získat finanční spoluúčast Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy," dodala.
Podobně je na tom i Masarykova univerzita. "Ostatní investice a opravy kolejí a menz MU financuje univerzita z vlastních zdrojů," dodala. Univerzita ale plánuje v opravách pokračovat. Aktuálně se rekonstruují koleje Mánesova, v říjnu pak měla začít rekonstrukce kolejí Kounicova. Do budoucna tak počítá s výstavbou či nákupem nových kolejních budov, a to například v bohunickém kampusu.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.