Výzkum odhalil, co dělají děti na mobilu. Až 40 procent má neznámého "on-line kamaráda"

Unikátního výzkumu Děti on-line. Když rodič netuší... se účastnilo zhruba pět tisíc respondentů. Největší část tvořily děti. Na otázky ale odpovídali i jejich rodiče a další dospělí.

"Cílem bylo zjistit, jak rodiče dohlížejí na chování svých dětí v on-line světě, jak děti v tomto prostředí tráví svůj čas, zda sdílí s rodiči to, na jaká rizika tam narážejí. Zároveň mapoval i pocit štěstí dětí, jaký vliv na to má čas strávený na mobilním telefonu nebo zájem rodičů o to, čím se děti v on-line světě baví," vysvětlila manažerka Nadace O2 Dominika Herdová.

Ta výsledky bádání představila spolu se zástupci Policie ČR, Linky bezpečí a výzkumné agentury NMS Market Research na úterní tiskové konferenci, kde nechyběla ani členka správní rady Nadace PPF a jako speciální host herečka Vlastina Svátková, jedna z hlavních tváří připravovaného filmu na toto téma.

Čas na mobilu

Děti ve věku od 8 do 15 let tráví v průměru na svém mobilu 3 hodiny a 28 minut denně. Rodiče přitom žijí v představě, že jejich ratolesti koukají do obrazovek telefonů o 30 minut méně. U starších dětí ve věku 14 až 15 let, které na mobilu tráví i více než 4,5 hodiny denně, je pak odhad příbuzných ještě horší. Představy se s realitou rozcházejí zhruba o hodinu.

Pokud bychom se zaměřili na to, kde v on-line prostředí konkrétně tráví děti svůj čas, pak jednoznačně vedou sociální sítě, skrze které mohou mimo jiné i komunikovat s přáteli. "Ukázalo se, že se zde jasně vymyká YouTube. Rodiče ho dětem pouštějí od mala. Stává se tak přirozenou součástí jejich dnů a jeho obliba se s věkem nemění. Z výzkumu vyšlo, že ho sleduje 73 % dětí ve věku osm až devět let, stejně jako 74 % dětí ve věku 12–13 let," popsala Tereza Friedrichová z výzkumné agentury NMS Market Research.

[chooze:poll;value:9df388237e304698e5f95385086e08d85a194002;layout:tn_nova]

Rodičovská kontrola

Naprostá většina rodičů dětí ve věku osm až devět let věří, že ví, co ratolesti na internetu dělají. Zhruba 80 % dětí zase tvrdí, že svým rodičům říká pravdu o tom, co v on-line světě dělá.

Heslo do mobilního telefonu sdílí s rodiči dvě ze tří dětí. Polovina rodičů kontroluje instalované aplikace, více než třetina pak i pohyb dítěte, 31 % používá aplikaci pro rodičovskou kontrolu. S rostoucím věkem pak kontrola slábne.

Časový limit pro používání mobilu má rodiči stanoveno 72 % dětí ve věku osm až devět let, mezi 14 a 15 lety už je to jen 20 %. "Zbývajících 80 % dětí tedy může na telefonu trávit času, kolik chce. Jen pro představu, více než pět hodin denně na telefonu tráví každé čtvrté dítě, a to také zvyšuje pravděpodobnost, že narazí na nějaké riziko," upozornila Herdová.

Mobil v noci

Ačkoliv osm z deseti rodičů zakazuje dětem používat mobil v době, kdy mají spát, téměř 60 % dětí si telefon do postele i přes tento zákaz bere. "Znepokojující je strmý nárůst tohoto fenoménu s věkem. Zatímco osmileté a devítileté děti mají mobil v posteli přes zákaz ve 28 % případů, ve věku 14 až 15 let ho bez dovolení v noci používá už 80 % této věkové kategorie," upozornila Herdová. Většina rodičů kontroluje dodržování zákazu fyzicky, někteří zase vypínají připojení k internetu.

[chooze:article;value:499130]

Rizikové chování

Výzkum jasně ukázal, že rizikově se na internetu chová asi 170 000 českých dětí. Téměř čtyři z deseti dětí přiznaly, že mají nějakého "on-line kamaráda", kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší.

Výzkum se zaměřil i na sdílení fotografií a videí sebe sama, tedy selfies. K tomu se přiznalo 35 % dětí a 27 % dospělých. Sdílení fotek a videí ze svého okolí potvrdilo 29 % dětí.

Čím více času se děti pohybují v on-line světě, tím častěji se setkávají s kyberšikanou. "S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev narážejí. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost již 35 % dospívajících, dívky pak častěji než chlapci," uvedla Friedrichová.

[chooze:poll;value:5347165919e1d444169d319f242f2014d7e3e320;layout:tn_nova]

​"Jednat se může o verbální šikanu, jako jsou nadávky, dehonestace, hating, přes publikování ponižujících fotografií a videí, včetně těch intimních, až po vyhrožování, vydírání a krádež identity. Některé z výše uvedených jednání mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku," vysvětlil metodik pro oběti trestných činů a expert na mravnostní trestné činy z Policejního prezidia ČR Jaroslav Hrabálek.

Že sexting a kyberšikana může být vážný problém, potvrdila i Kateřina Lišková z Linky bezpečí. Děti se pak podle ní mohou uchylovat k sebepoškozování nebo mohou mít sebevražedné myšlenky. "Kvůli potížím v on-line prostředí nás denně kontaktují tři děti, kvůli tématu sebepoškozování deset a u sebevražedných témat je to 11 dětí," přiblížila s tím, že statistiky zahrnují pouze ty děti, které našly odvahu promluvit o tom, co je trápí.

Štěstí dětí vs. bezpečí

Celkem 76 % rodičů věří, že by se život jejich ratolestí zlepšil, pokud by trávily na telefonu méně času. S názorem maminek a tatínků ale souhlasí jen 36 % dětí.

Optimálně si rozvrhnout čas strávený s technologiemi je pro rodiče i děti stále složité. Přitom i na tom závisí míra štěstí dětí. Výzkum jasně ukázal, že děti, které sportují, jsou dvakrát šťastnější než ty, které sportují málo nebo vůbec.

Na štěstí dětí má ale zásadní vliv také zájem rodičů. Nejenže jsou pak děti šťastnější, komunikace hraje také zásadní roli i v tom, aby se rodič vůbec dověděl, co dítě na sociálních sítích dělá a s kým je v kontaktu. A děti to s rodiči chtějí sdílet, osm z deseti dětí totiž tvrdí, že rodičům říká pravdu o tom, co na mobilu dělá," upozornila Herdová.

[chooze:article;value:508911]

​"Nebojte se s dětmi mluvit a objevovat jejich svět. Zájem rodičů o to, co děti dělají, co prožívají, je velmi důležitý. Podobně nutný je i otevřený prostor pro řešení případných potíží. Děti potřebují vědět, že se na své rodiče mohou obrátit, že se svými problémy budou přijaté a někdo jim s nimi pomůže. I kdyby třeba udělaly na začátku chybu. Nezaslouží si, aby jim někdo v on-line prostředí ubližoval," dodala Lišková.

Dospělí by se podle ní měli snažit vyvarovat tomu, aby hodnotili, co se dětem na internetu líbí. Případným odsuzováním by mohli pro příště ztratit důvěru jejich dítěte a to už by se nemuselo znovu otevřít, případně svěřit. Na druhou stranu rodiče mohou nabízet dětem alternativy a ukazovat potomkům poučný nebo inspirativní obsah.

Prevence je zásadní

"Digitální wellbeing a on-line bezpečí zejména dětí vnímáme ve skupině PPF jako velmi akutní a celospolečensky důležité téma. Tento výzkum je proto základním kamenem dlouhodobějšího projektu, v rámci kterého se budeme prostřednictvím řady aktivit Nadace O2, Nadace PPF, ale i televizí Voyo a TV Nova věnovat prevenci rizik v on-line světě a vzdělávání dětí i jejich rodičů v oblasti digitální bezpečnosti a wellbeingu," shrnula ke konci brífinku členka správní rady Nadace PPF Jana Tomas Sedláčková.

Možným rizikům a nebezpečí, jaká s sebou může digitální prostředí a jeho neznalost nést, se věnuje i film #annaismissing, který navazuje na úspěšný seriál #martyisdead.

Nadace O2 se pak prostřednictvím O2 Chytré školy věnuje tématu digitálního bezpečí kontinuálně. Od roku 2018 učí děti, rodiče i učitele, jak využívat technologie a jak se pohybovat na internetu bez rizika. Výzkum ukázal, že děti z O2 Chytrých škol jsou na mobilu aktivnější a tráví na něm i více času. Zároveň jsou ale mnohem více edukovanější – 57 % dětí si věří v tom, že pozná falešnou stránku, oproti tomu v běžné populaci dětí je to jen 30 %.

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.