Žáci, kteří se chystají na středoškolská studia, se musí potýkat s velkými problémy. Místa v oborech, o které mají zájem, jsou nedostatečná. Kromě toho, že o studia mají zájem populačně silné ročníky, je podle sociologa ze společnosti PAQ Research Karla Garguláka také to, že obory na českých středních školách jsou až příliš specializované pro 15leté děti.
"V nabídce je skoro 300 oborů. Dítě nebo žák se v tom nemůže zorientovat, často se rozhoduje podle toho, kam jdou jeho spolužáci nebo co chtějí rodiče. Máme hodně velké odchody ze středního vzdělávání. Důvody jsou ty, že si děti špatně zvolily nebo si zvolily velmi úzký obor. Nejsou tam spokojené, a tak začínají studovat jiný obor od začátku. Je to ovšem velmi nákladné. To, že máme hodně specializovaných oborů, je hrozně drahé. Děti opakují, jsou v tom ztracené, a nakonec ani nepracují v tom, co vystudovaly," řekl Gargulák.
[chooze:article;value:475882]
Místo na školách je, ale to nestačí
Zádrhel tak není v tom, že by nebyly kapacity na středních školách, což dokládají i čísla ministerstva školství (MŠMT). Na všech středních školách bylo k dispozici 687 372 míst a k 30. září loňského roku studovalo 463 130 žáků, což je asi dvoutřetinová obsazenost.
Největší zájem je o všeobecné vzdělávací programy, které pomáhají i s přípravou na vysokoškolské studium, tedy gymnázia a dále třeba obory s maturitou na průmyslových, obchodních či zdravotních školách a podobně. Zájem je také o obory spojené s informatikou.
Největší přetlak zájmu o tyto obory je v Praze, Středočeském kraji a obecně spíše ve větších městech. "Například v Praze se na obory s maturitou hlásí až 90 procent žáků ze základních škol, ale struktura oborů tak nastavená není," přiblížil Gargulák.
Problémy středního školství se pak dále přenáší na vysokoškolské studium. Žáci úzce zaměřených programů mají podle Garguláka problém se adaptovat na akademické prostředí a bakalářské programy tak často trpí vysokým počtem předčasně ukončených studií.
Ministerstvo školství si je toho vědomo, na dotaz TN.cz k této problematice uvádí, že přetlak je způsobený jednak regionálním rozmístěním a již zmiňovaným zájmem o některé obory. Za střední školy jsou ale zodpovědné kraje.
[chooze:article;value:488275]
Navýšení kapacit maturitních oborů
"MŠMT je procesně připraveno pružně reagovat na žádosti krajských úřadů o navýšení kapacity škol ve všech oborech vzdělání v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR a je připraveno jejich oprávněné požadavky podpořit," uvedlo ministerstvo.
Z čísel, která ministerstvo zaslalo, vychází, že pro tento školní rok 2022/2023 požádalo o navýšení kapacity celkem 42 středních škol a dalších šest škol podle zákona Lex Ukrajina (u Lex Ukrajina jde o dočasné navýšení) a pro další školní rok, tedy 2023/2024, zatím o navýšení kapacity zažádalo 29 škol a k tomu jedna škola podle zákona Lex Ukrajina o dočasné navýšení.
Do budoucna tak ministerstvo školství doporučuje krajům u většiny oborů vzdělání s maturitní zkouškou neuplatňovat požadavek, aby nově zařazený nebo kapacitně posílený obor vzdělání nahrazoval ve stejné kapacitě jiný aktivní obor vzdělání s maturitní zkouškou.
"Těmito obory vzdělání budou zejména obor vzdělání čtyřleté gymnázium a lyceum, kde nebudou stanovena omezující kritéria, a obory vzdělání technického, přírodovědného, sociálního, zdravotního zaměření, kde nově může být v souvislosti s nárůstem demografické křivky 15letých v kraji zařazen nebo kapacitně posílen příslušný obor vzdělání, pokud bude odpovídat předpokládaným dlouhodobým potřebám trhu práce v kraji a předpokladům pro kvalitní výuku ve škole. Žádná omezení se také nebudou týkat oborů vzdělání s výučním listem," popsalo ministerstvo.
[chooze:poll;value:e3873052314642c49549c3503f7856028bfc841c;layout:tn_nova]
Studium v cizině
Někteří rodiče řeší situaci s nedostatkem míst a přijímacím řízením tím, že děti posílají na studia do zahraničí. Podle majitele Střední pedagogické školy Futurum Tomáše Jízdného jsou nejčastějšími důvody pro studium v zahraničí snaha hledat alternativu k českému školství a touha po nových zkušenostech v jiném vzdělávacím systému.
"Často také studenti odjíždějí proto, že například na školách v USA mají možnost si zvolit studované předměty do značné míry podle svého zájmu. Dalším důvodem pak bývá také velká podpora sportu a dalších mimoškolních aktivit ať už z uměleckých, sportovních, nebo vědeckých oblastí. Změnu cítíme v tom, že studenti už nevyjíždějí primárně kvůli tomu, aby si osvojili cizí jazyk, ale spíše chtějí zkusit jiný vzdělávací systém, oceňují kvalitu výuky nebo chtějí získat výhodu při přijímacích zkouškách na univerzity v zahraničí," dodal Jízdný.
Podobně se rozhodla Martina Nimčová, jejíž syn vyrazil na studia do USA. "Syn navštěvoval anglickou školku, Montessori bilingvní školku a školu a i běžnou českou základní školu. Jeho zpětná vazba je, že je na americké střední škole mnohem lepší komunikace i atmosféra mezi studenty i mezi studenty a učiteli. Je to podporující prostředí s jasnými pravidly a propracovaným celodenním programem včetně pestrého sportovního zázemí, které je součástí areálu školy," objasnila.
Nimčové vadí například i způsob přijímacího řízení: "Jednotné písemné testy CERMAT jsou nedodělkem, který pro studenty znamená více stresu, který je znásoben tlakem od rodičů z důvodu nedostatečné kapacity škol. Jsou jednostranně zaměřené, bez respektu k různým poruchám učení. Navíc z důvodu převisu počtu dětí si školy, které mají dobré reference, nastavily vícekolová přijímací řízení."
Podle CEO společnosti Education.cz, která se zaměřuje na studia v zahraničí, Lucie Klimkové zájem o studium v zahraničí opět roste poté, co byl kvůli covidu v útlumu. Ani tehdy ale výrazněji neklesaly žádosti o informace, z čehož soudí, že za sníženým počtem hlásících se dětí byla nejspíše opatrnost. Roste také zájem o dlouhodobá studia na úkor těch krátkodobých.
Žáci ze základních škol nastupují na střední školy nepřipravení. Podívejte se na reportáž TV Nova z konce ledna:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.