Jednodenní vzpoura žoldnéřské organizace Wagnerova skupina otřásla Ruskem. V sobotu nad ránem obsadili žoldáci město Rostov na Donu a bez větších zábran a komplikací vyrazili směrem na sever k Moskvě. To všechno bez jediného výstřelů, jak tvrdí wagnerovci.
Prigožin nakonec ale ještě ten den povstání odvolal a ze všeho vycouval. Odůvodnil to tím, že nechtěl, aby byla "zbytečně prolita krev". Podle zahraničních médií je ale vše jinak. "Byla to nejen vágní, ale také klamavá informace. Během povstání bylo zabito 13 ruských pilotů," píše ruský portál Meduza.
Pro Rusko to byla dobrá zpráva. Hrozilo totiž, že se situace zvrtne ještě víc. "Vladimiru Putinovi i celému Rusku skutečně přálo štěstí, protože s každým kilometrem, který wagnerovci urazili směrem k Moskvě, rostla šance na vypuknutí občanské války," řekl politolog Jiří Just.
[chooze:article;value:510610]
Samotný šéf Wagnerovy skupiny měl svým žoldákům dokonce smrt ruských pilotů přiznat. Zároveň i souhlasil s vyplacením několika desítek milionů rublů příbuzným obětí, uvedl portál Korrespondent. Podle úřadů bylo ve Voroněžské oblasti při přesunu wagnerovců a následné přestřelce poškozeno 19 domů.
Ruské úřady začaly podle informací portálu Meduza vyjednávat s Prigožinem už v pátek večer. Právě tehdy oznámil, že jeho lidé zahajují "pochod za spravedlnost". Kreml si původně myslel, že situaci vyřeší víceméně pokojně. S hlavou wagnerovců se však nedokázal dohodnout. Nařídil proto ruským politikům, aby Prigožina veřejně odsoudili.
Vzpoura wagnerovců nebyla pro bezpečnostního experta Zdeňka Petráše příliš velkým překvapením. "Spory Prigožina s nejvyššími vojenskými představiteli pravidelné ruské armády se táhly už dlouho. Vzhledem k psychologickému vzorci Prigožina a Putina a Putinova nejbližšího okolí se dalo vyvodit, že by k něčemu takovému mohlo dojít," myslí si Petráš.
Přesná motivace však zůstává z větší části záhadou. "V tuto chvíli je těžké spekulovat, čeho chtěl Prigožin dosáhnout. Nicméně na frontě, kde působily jednotky Wagnerovy skupiny a kde docházelo k velkým ztrátám na životech, nefungovalo správně logistické zabezpečení ze strany ruské armády. Prigožin na to opakovaně upozorňoval, ale k velkým změnám nedošlo. Takže je možné, že se rozhodl Prigožin pomstít," dodal Petráš.
Prigožin se přitom v sobotu měl pokoušet spojit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten s ním ale odmítl hovořit. Také vedení Kremlu se ale chtělo vyhnout krveprolití, a tak se do vyjednávání nakonec zapojili i šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno nebo tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Jednání nakonec zastřešila běloruská hlava státu Alexandr Lukašenko.
[chooze:article;value:510664]
Běloruský prezident slíbil Prigožinovi i jeho mužům bezpečný azyl. Část žoldáků se už vrátila do svých táborů na jihu Ruska. Samotný Prigožin však zmizel a neví se, kde zrovna je.
Pro Prigožina znamenal pokus o puč ztrátu na politické scéně. Podle Justa o miliardáře jevila zájem opoziční strana Spravedlivé Rusko. Jakmile ale zahájil své krátké tažení na Moskvu, strana se od Prigožina distancovala.
Nové skutečnosti o vzpouře wagnerovců zjistily britské bezpečnostní složky. Podle jejich analýzy měl Prigožin k dispozici pouhých 8 tisíc bojovníků své soukromé armády, a ne 25 tisíc, jak původně tvrdil. Dobýt Moskvu by se mu tak podle expertů v žádném případě nepodařilo.
I tak ale představoval Prigožinův útok zejména ránu pro prestiž Putinova režimu a to i mezi vysoce postavenými osobnostmi. A to i přesto, že nikdo z nich Prigožina otevřeně nepodpořil. "Ruské elity vidí slabost státu, vidí, že wagnerovce nechal projet takřka bez jakéhokoliv odporu, a budou na to nějak reagovat. Pokud se za půl roku objeví v Rusku nějaký nový, charismatický lídr, tak je možné, že se k němu lidé přikloní," myslí si Just.
Rusko čeká nejisté období, protože Putin podle odborníků projevil slabost:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.