Úsek dálnice Brno–Rakousko nebo železniční tratě z Brna přes Ostravu až do Polska. To jsou konkrétní projekty, které by se měly začít připravovat podle nového liniového zákona. Znamenalo by to například, že by úřady musely vydat stavební povolení do čtyř let od dodání dokumentů. Snazší má být i vypořádávání se s námitkami proti povolení stavby.
"Smyslem těch změn je právě zajistit další zkrácení lhůt, které Česká republika bohužel zatím potřebovala na výstavbu některých staveb," vysvětlil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
[chooze:article;value:503803]
"Od toho původního projektu až po vydání stavebního povolení to může být až deset let. To je dlouho," uvedl dopravní expert Roman Budský.
Rekordmanem je dálnice D3, kterou Česko staví už přes 30 let. Její podstatná část stále chybí. Extrémní zpoždění nabrala i dálnice D8, její poslední úsek se otevíral až v roce 2016. Původně to přitom mělo být už v roce 2000. O čtyři roky déle Česko čekalo na otevření pražského tunelu Blanka. A celkem o čtyři roky se protáhla i modernizace dálnice D1.
Jenže podle expertů průtahy způsobuje i zadávání veřejných zakázek, při jejichž zpracování se šetří. Výsledkem pak je, že jsou snadno napadnutelné u antimonopolního úřadu. To je například problém i metra D. Do tendrů na novou linku antimonopolní úřad zasahoval už několikrát.
"Tady by stát neměl šetřit, a když se připravují takové významné stavby, tak bychom si měli vybrat i velice kvalitní právní firmy, které to připraví," dodal Budský.
Zadávání veřejných zakázek, do kterých často zasahuje antimonopolní úřad, ale prý ministr dopravy nijak systematicky řešit nechce. Že zúčastněné firmy tendry u úřadu napadají, je totiž podle něj ryze konkurenční boj.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.