Nejen Česká republika, ale i Německo nebo Polsko si nechávají zadní uhelná vrátka. Před zimou jde totiž do tuhého a nikdo se nechce spoléhat jen na dodávky plynu, které jsou od začátku války na Ukrajině křehké.
Německá vláda tento týden rozhodla, že uhelné elektrárny ještě neuspí. Budou připravené pro případ, že by plynu bylo nakonec málo. Hnědouhelné elektrárny budou v Německu prozatím v provozu od října až do března příštího roku. A i když Němci chtějí zvýšené množství oxidu uhličitého v ovzduší kompenzovat, je jasné, že plány o zelené budoucnosti se hroutí, nebo alespoň zásadně posouvají.
[chooze:article;value:489835]
"Celkově jsme ve velmi složité situaci, kterou ovlivnily vnější faktory. V Německu jsme dlouhá léta těžili z levného ruského plynu, tomu je teď konec," prohlásil ředitel německé chemické společnosti Evonik Christian Kullman.
Německá vláda se ale stále drží původního plánu. Do roku 2038 by se uhlí chtěla zbavit úplně a se svými klimatickými závazky stále počítá. Zároveň ve velkém investuje do obnovitelných zdrojů energie. Týká se to například vodíku a bateriových úložišť.
"Skutečně řada evropských zemí se k uhlí vrací, to je takové dočasné opatření. Třeba i v Rakousku došlo k tomu rozhodnutí, že ještě si tedy ponechají uhelné elektrárny v nějakém tom připraveném režimu. A to stejné se týká i Francie," říká šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
[chooze:article;value:508605]
Francie například počítala s tím, že uhelné elektrárny vypne už za dva roky. Tento zelený plán se ale také posouvá nejdřív na rok 2027. S uhlím se hned tak zřejmě nerozloučí ani Poláci, pro které je "černé zlato" stále základním pilířem energetické bezpečnosti země.
"Polsko nadále vydává třeba povolení pro uhelné elektrárny, aby fungovaly i po roce 2040," objasnila Zachová. Mohlo být jednou z posledních zemí v Evropské unii, která se s uhlím rozloučí.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.