Válka na Ukrajině se dostala do své zimní fáze. Právě ta bývá nejsložitější v jakékoliv válce, kde je zima něčím, s čím je potřeba počítat dlouho dopředu. Věcí, na kterých však situace na frontě závisí, je hned několik. A všechny mohou průběh války dramaticky změnit. Seznam klíčových faktorů pro vývoj bojů shrnul portál Wall Street Journal.
Zima
Tou první a nejvíce diskutovanou věcí je počasí. Země na Ukrajině je i přes nízké teploty na mnoha místech stále rozbahněná, což není vhodné pro pohyb těžkých bojových strojů, jako jsou například tanky. I kvůli tomu se v současnosti nekonají velké protiofenzivy jako v létě a na začátku podzimu.
Obě strany tak čekají na úplné zamrznutí země. "Hodně záleží na tom, jak drsná zima bude. Jakmile půda zamrzne, pomůže to spíše Ukrajincům a jejich těžké technice v ofenzivních operacích, protože budou mobilnější," řekl už v listopadu bezpečnostní expert Oldřich Bureš.
[chooze:article;value:481083]
Tvrdší zima by pomohla Ukrajincům nejen skrze zvýšenou mobilitu, která je důležitou součástí ukrajinského způsobu boje. Profitovali by také z toho, že jsou mnohem lépe zásobováni než Rusové, píše portál Wall Street Journal. Ukrajinské zásobovací linie jsou kratší a mají kvalitnější zimní výbavu, kterou jim zčásti propůjčila Kanada.
Příliš silná zima ale má i svá úskalí. Jakmile totiž teploty klesnou příliš nízko, válka doslova zamrzne. "Pokud teplota spadne tak pod -10 stupňů Celsia, tak to silně omezí bojeschopnost strojů. Takto prudká zima nepomůže nikomu," sdělil Bureš.
Navíc je zde vliv na civilní obyvatelstvo. Ruská armáda svým bombardováním dělá vše možné pro to, aby co nejvíce poškodila civilní infrastrukturu, narušila elektrické vedení a uvrhla značnou část populace do zimy a tmy. Při mírném průběhu zimy může morálka Ukrajinců vydržet, prudká zima by ale přidělala další problémy.
Bachmut
Jiným faktorem, na němž závisí fronta, je město Bachmut. Bitva o důležitý dálniční uzel na Donbasu zuří už několik měsíců a Rusové se je zatím neúspěšně snaží dobýt. Přesto neustávají ani za cenu vysokých ztrát, protože Rusko zoufale potřebuje vítězství, kterým by mohl být právě Bachmut.
Ukrajina má zatím v Bachmutu převahu. Rusko jej chce hned ze tří důvodů. Prvním je Vladimir Putin, který chce dobytím města získat prestiž a dokázat, že válka na Ukrajině stále probíhá podle plánu. Ovládnutí města, které vzdoruje od letošního srpna, by představovalo velké propagandistické vítězství a povzbudilo by morálku značně demoralizované ruské armády, která by tak byla ochotnější k dalším a odvážnějším útokům.
[chooze:article;value:478398]
Jevgenij Prigožin, který vede žoldnéřskou Vagnerovu skupinu, která u Bachmutu bojuje nejvíce, zase hodlá dokázat důležitost a schopnost svých jednotek, složených z bývalých vojáků a vězňů. A vrchní velitel ruských vojsk Sergej Surovikin obhajoval ústup z Chersonu tím, že jeho vojáci jsou potřeba na jiných bojištích k dosažení úspěchu. A tímto bojištěm je právě Bachmut.
Samotná strategická hodnota Bachmutu je přitom velmi malá. Obě strany ve městě každým dnem přichází o velké množství vojáků a někteří analytici tamní situaci přirovnávají k bojištím v první světové válce. V tuto chvíli se dokonce podle Institutu pro studium války (ISW) zdá, že se linie v Bachmutu zcela zastavila.
Protiofenziva
Situaci na frontě také může proměnit případná ukrajinská protiofenziva. Lze totiž očekávat, že si Ukrajina bude chtít co nejdéle udržet tempo, se kterým na podzim zabírala zpět okupovaná území. Pokud k tomu budou správné teplotní podmínky, je možné, že se opět pokusí o útok.
Alespoň to si myslí expert z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia Mykola Bieleskov. "Pokud budeme mít kapacitu a schopnosti a příležitost v průběhu zimy, můžeme zaútočit. Pokud budeme muset čekat do jara, počkáme do jara. Čas dalšího postupu není zcela kritický," řekl pro Wall Street Journal Bieleskov.
[chooze:article;value:481228]
Podle Bieleskova je nejjasnějším cílem pro další protiofenzivu Melitopol na jižní Ukrajině. Fronta je v porovnání s Donbasem o poznání mírnější na jihu Ukrajiny. Dobytím Melitopolu by se navíc zcela odstřihlo zásobování pro ruské vojáky, kteří po dobytí Chersonu brání levý břeh Dněpru, i pro celý Krym, který má od exploze na Kerčském mostu problémy s dodávkami zásob.
Ruská obrana
Rusko má ale také jednu výhodu, paradoxně díky velkým ukrajinským protiofenzivám. Postupem Ukrajinců se totiž výrazně zkrátila fronta. Místo zhruba 1 120 kilometrů musí Rusko bránit jen asi 880 kilometrů fronty. Z toho 380 kilometrů tvoří řeky.
Rusko je tak v lepší obranné pozici, než bylo v létě. Může za to i fakt, že se posledních několik měsíců vytrvale zakopávalo a budovalo obranné pozice. Zákopy se objevily i velmi hluboko v okupovaném území, například na úžinách na Krym.
Na základě tohoto vývoje se zdá, že Rusko se v zimě hodlá soustředit převážně na obranu území, které již drží. Výjimkou je například Bachmut, který patří k několika málo místům na frontě, kde Rusové stále útočí.
Ruský útok
To ale neznamená, že Rusko bude celou dobu v defenzivě. Naopak, podle ukrajinských stratégů se ruská armáda připravuje na další ofenzivu. K tomu má využít zhruba 150 tisíc rezervistů získaných mobilizací, které využije spolu se zkušenějšími jednotkami.
Pozornost se směřuje zejména na Kyjev, u kterého utrpěla ruská armáda letos na jaře drtivou porážku a musela se stáhnout. Může za to zejména zvýšená aktivita u ukrajinského severního souseda, kterým je Bělorusko. Právě odtamtud ruská armáda na Kyjev zaútočila.
Podle skotského strategického experta Phillipse O’Briena ale podobná ofenziva jako letos na jaře z Běloruska nehrozí. "Něco takového by si vyžadovalo plánování a masivní přesouvání ozbrojených sil. Obě tyto věci jsou velmi snadné na zpozorování," řekl pro Wall Street Journal O’Brien.
Pomoc Západu
V neposlední řadě je významným faktorem zahraniční pomoc Ukrajině. Předpoklady Ruska, že zima a drahé energie zlomí vůli Evropy i Západu podporovat Ukrajinu ve válce, se zatím nenaplnily. Většině evropských zemí se podařilo nashromáždit velké zásoby zemního plynu i nacházet nové zdroje poté, co Rusko uzavřelo své kohoutky.
Obzvlášť velkou roli hrají Spojené státy, které jsou největším spojencem Ukrajiny ve válce proti Rusku. Dokazuje to zejména nedávná překvapivá návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, kde byl v ten samý den schválen balíček vojenské pomoci, který zahrnoval i protiraketové systémy Patriot. A to i navzdory ruským varováním, aby USA Patrioty Ukrajině neposkytovala, jak uvedl v prosinci portál New York Times.
Propůjčení Patriotů navíc podle Bieleskova signalizuje ještě jednu výraznou změnu. Až doposud totiž byly dodávky západních zbraní spíše reaktivní a soustředěné na pozemský boj. Patrioty však USA věnovaly kvůli očekávané zvýšené aktivitě ruského ostřelování i náletů za použití íránských dronů. Slouží tak jako preventivní řešení problému, který může velmi brzy nastat.
Na to, jak vypadá současná situace na Ukrajině, se můžete podívat zde. Hnědý bod označuje pozici Bachmutu:
Rusko podniklo zatím nejhorší útok. Na Ukrajině jsou stovky mrtvých:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.