Bruntálsko
Jeden z obyvatel obce Zátor na Bruntálsku patří mezi více než tisícovku občanů jinak malebné severomoravské obce, kterou zdivočelá Opava před necelými dvěma měsíci srazila na dno. Už zase. "Máme 12 demolicí rodinných domů. Ještě budou další pokračovat," upozornila Salome Sýkorová, starostka obce Zátor (SNK-ED).
Tuhle pohromu tam zažívají pořád dokola – povodně se tam vracejí od nepaměti a hned dvakrát po sobě v letech 1996 a 1997. I tehdy se, stejně jako nyní, obávali první zimy. Jenže letošního 14. září udeřila voda znovu, a ještě víc. A znovu domovy končí na smeťáku. Lidem se ve tvářích zračí únava, za náklaďáky se zvedají oblaka prachu. Cesty a parcely jsou z nejhoršího uklizené, stále se ale odváží suť.
[chooze:article;value:579636]
"K zemi musely jít i dva rodinné domy, kde bydlel pán, který byl velmi starý a je někde v LDN, dcera bydlí v Krnově a mladý muž zase bydlí u rodičů," popisuje dále starostka. Místní jsou už unavení a o publicitu nestojí. "Lidé jsou na tom psychicky velmi špatně, protože ta situace se táhne strašně dlouho," dodává Sýkorová.
Domy jsou stále mokré
Štěstí v neštěstí mají ti, kterým domy zůstaly stát. "Vysušuje se furt, 1 200 kW už mám spálených za 40 dní," říká majitel domu. "Lidé jsou docela zoufalí, vysoušejí, vysoušejí, domy jsou stále mokré. Dobrovolníků už tady máme velmi málo, takže každá ruka se dneska hodí, dostaneme třeba z Lesů České republiky dříví," přidává starostka. Pomoc uvítají hlavně starší lidé. "Nejlépe zavolat, domluvit se, ať můžeme nějakým způsobem ty práce organizovat," upřesnila Sýkorová.
Pro většinu lidí je povodňová hrůza pryč, ovšem v Zátoru mají pocit, že jsou pořád na začátku. Stále je tam ještě hodně práce, chybí například most. Konstrukce nového je už připravena ze státních rezerv. Smontovali ji vojáci, obec ale musí připravit nájezdy. To ovšem ještě potrvá. Poslední škody po povodních 1996 a 1997 byly odstraněny až po pěti letech v roce 2002, kdy povodně udeřily pro změnu na Čechy.
[chooze:article;value:574234]
"Na jaro bychom uvítali dobrovolníky, kdyby na nás nezapomněli, bude se hodit každá ruka. A uvítali bychom nějakého sponzora, který by nám zasponzoroval mobilní domky. Nemusíte se připojovat na vodu, na elektřinu, jenom byste měl zdroj vytápění, aby ti lidé mohli na zahradě bydlet i v zimě. A mohli by si v těch domech přes zimu něco dělat," řekla starostka.
Obcemi zní, že k fatálním následkům nemuselo znovu dojít. Starostka Sýkorová ukazuje místo, kde už v roce 1997 musel být zdemolován velký rodinný dům a pozemek vykoupilo Povodí Odry. "Bude se dělat šířková úprava řeky, která už tady dávno měla být v rámci přehrady Nové Heřminovy," upřesnila Sýkorová.
Dvacet let přehradě bránili ekologické spolky i místní. Teď to ale už mnozí odpůrci vidí jinak a plánuje se, že by mohla stát do tří let. Má ochránit 16 tisíc obyvatel podél řeky Opavy. Ovšem než se udělají všechny úpravy povodí, potrvá to ještě více než deset let.
[chooze:article;value:581700]
Krnovsko
Rodina pana Rostislava žije v domku z počátku minulého století u Krnova. Na druhém břehu je Polsko. Povodeň vymlela cestu do dvoumetrové hloubky a načala roh domu. Opravy si sám dělat nechtěl, přestože je strojař. Statik mu ale dal naději. Nejspíše pomohlo i to, že rodina loni udělala nové stropy a stěnám se výrazně odlehčilo.
"Ještě se hodně namakáme, tohle je pouze začátek," říká smutně pan Rostislav. V práci dostal volno, s manželkou a dětmi si museli pronajmout byt. Dělat teď omítky nejde, buď by opadaly, nebo plesnivěly. A vlhkost jen odhadovat se nevyplatí. "Je potřeba někoho, kdo to zná, který to změří a řekne: teď už můžeš," dodává Rostislav.
To ale ještě potrvá dlouho. Nyní nezbývá než jen sušit a sušit. Několik kamínek na plynové bomby a elektrických vysoušečů jede na plné obrátky. Stojí to 600 korun denně, v tomto případě ke 20 tisícům za měsíc. Na vypořádání od pojišťovny rodina stále čeká.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.