[chooze:gallery;value:35293]
Vypadá jako obyčejná stovka, ze kterou už si dnes nedáte skoro ani oběd. Jenomže za tuto byste si mohli koupit i dovolenou. Vyhlašovací cena je totiž 800 eur (asi 20 300 Kč), k tomu je potřeba počítat s aukční 20% přirážkou, kterou platí kupující, za bankovku tak dá nejméně 24 300 korun. Na kolik se ale vyšplhá finální částka, je zatím ve hvězdách.
K mání je také tisícovka, která má vyhlašovací cenu o stejné hodnotě. Ale v eurech. V přepočtu to tak dělá 25 300 korun, s přirážkou pak téměř 30 400 korun.
[chooze:article;value:542137]
Co se stovky týče, jedná se o vzor k bankovce, kterou ČNB vydávala k 100 letům české měny. Výroční bankovky pak mohl člověk získat výměnou na pobočkách ČNB za obyčejnou stovku. Zmíněná tisícovka je zase vzorem pro bankovku ke 30 letům měnové odluky v roce 1993.
"Bankovní vzory se tvoří z platných bankovek určených pro peněžní oběh, avšak namísto zařazení do oběhu jsou tyto bankovky perforované (1x SPECIMEN a 2x SPECIMEN). Tyto bankovní vzory jsou zhotovené pro reprezentační účely ČNB a často bývají součástí daru významným osobnostem či zahraničním návštěvám. Bankovky označené jako bankovní vzor se též zasílají dalším centrálním bankám. Zahraniční centrální banky pak mají v rukou novou bankovku a umí díky tomu určit pravost," vysvětlil numismatik Jan Jelínek.
Desetidukát za sedm milionů
Aukce stovky i tisícovky následuje po prodeji sbírky sběratele a lékaře Václava Bruny. "Numismatická sbírka vznikala celé půlstoletí a v posledních desetiletích byla systematicky tvořena jako svědectví o ražbě a oběhu mincí na území Česka od starověku až po období první Československé republiky. Těžiště sbírky představují ražby českých a moravských Keltů, mince středověkého českého státu a habsburské ražby z českých a moravských mincoven zejména od 16. do 18. století. Nechybí ani ražby nejvlivnější české šlechty – Pernštejnů, Rožmberků, Šliků, Karla Egona Fürstenberga a dalších. Desítky často unikátních mincí, zakoupených po celém světě, pocházejí ze starých sbírek," uvedl Jelínek.
Jejím vrcholem je prodej zlatého desetidukátu s Leopoldem I. z roku 1669, který byl vyražený v kutnohorské mincovně. Velmi vzácná mince je ve vysoké kvalitě s patinou a zrcadlovým leskem na plochách.
Za tuto minci byste si koupili i slušný byt. Vyvolávací cena je 300 tisíc eur, v přepočtu 7,6 milionu korun, s přirážkou je to 9,1 milionu korun. Váží přitom jen necelých 35 gramů.
Druhou nejdražší mincí je rovněž 10dukát, tentokrát Fridricha Falckého z roku 1620. Vyražený byl v Praze. Počáteční cena je 100 tisíc eur, což je v přepočtu asi 2,5 milionu korun, s přirážkou 3 miliony.
[chooze:article;value:462441]
Dalšími zajímavými položkami jsou třeba jáchymovský tolar Ferdinanda III. Tyto mince se razily ze stříbra, obyčejně mají kolem 28 gramů. Kus z roku 1643 začíná na 10 000 eurech (asi 253 tisíc korun, s přirážkou 304 tisíc korun).
Ještě vzácnější je tolar stejného vládce z roku 1656, také z jáchymovské mincovny. Ten startuje od 50 tisíc eur, tedy 1,27 milionu, s přirážkou je to 1,52 milionu korun. "V roce 1650 byl správcem mincovny jmenován Jan Jakub Kittner. Ani za jeho správcování se výnosy jáchymovských dolů nijak nezvýšily, ražena byla jen nejdrobnější mince a v některých letech se nerazilo vůbec. Přesto byly v jáchymovské mincovně za Kittnerova správcování v letech 1656 a 1659 vyraženy poslední tolary. Dnes představují sběratelské rarity," uvádí aukční průvodce.
Aukce sbírky Václava Bruny i bankovek jsou naplánované na 26. dubna. Sálová aukce se uskuteční v pražském hotelu Mandarin Oriental.
Na rozhovor s Václavem Brunou se můžete podívat níže:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.