Jak Tolar upozornil, Alzheimerova nemoc se vyvíjí 20 až 30 let, než jsou vidět první příznaky. "Je to poškozování mozku, který začíná většinou ve 40 až 50 letech, a pak po 20 nebo 30 let se ten mozek, ten počítač v té hlavě, rozpojuje. Ty první příznaky jsou většinou kognitivní, takže lidi si přestávají pamatovat. Ty první poruchy jsou většinou ztráta krátkodobé paměti," popsal.
Co se Alzheimera týče, největší problém byla diagnóza. Americká společnost Alzheon, ve které Tolar pracuje, udělala v této oblasti čtyři průlomy. "Dokázala najít, jaký je ten toxin, který způsobuje nemoc, jakým způsobem najít správně ty pacienty, jakým způsobem diagnostikovat tu nemoc předtím, než jsou klinické příznaky, než je ta terminální fáze, pomocí zobrazovací techniky, a nakonec jak se používá ta genetika," vysvětlil.
[chooze:article;value:572884]
Dostat alzheimera je v zásadě nevyhnutelné. "Když člověk žije dost dlouho, tak každý dostane alzheimera. Problém Alzheimerovy nemoci je problém čištění mozku. Náš mozek spálí asi 20 % energie v těle, takže je nejvíc metabolicky aktivní orgán a produkuje váhu mozku těch zplodin. A některý toxiny, pokud chybí možnost ten mozek čistit, tak zůstanou v mozku a způsobují Alzheimerovu nemoci, Parkinsonovu nemoci a tak dále," vysvětlil.
Někteří lidé mají k Alzheimerově nemoci predispozici. "Je genetické riziko, na které jsem se soustředil na začátku vývoje toho našeho léku, který zvyšuje dramaticky nejenom riziko té nemoci, ale také to, že dostane daleko dříve. Takže ve 40 nebo 50 letech, když člověk nemá žádné riziko, tak je taková ta správná doba začít sledovat, co se děje a jestli je potřeba nějaká intervence, jestli je potřeba nějaká prevence," řekl.
Největším problémem je apolipoprotein E4, na který se Tolar zaměřil ve své doktorandské práci. "Ten zvyšuje to riziko čtyřikrát, když máš jednu kopii, dvanáctkrát, kdy máš dvě. A vlastně se začátek té nemoci posunuje asi o deset let dříve. To znamená, že to není v osmdesáti, sedmdesáti letech, začátek té terminální nemoci, ale může to být i v šedesáti, v padesáti letech. To je ten gen, který má každý pátý člověk," prohlásil.
[chooze:article;value:570828]
"Ta čtyřka byla tou první formou tohoto genu, kterou jsme měli, když jsme ještě běhali v Africe a jedli jsme jenom ty kořínky a nějakého brouka občas. A v podstatě v okamžiku, kdy se změnila dieta a životní styl, tak se začaly vyvíjet ty jiné formy," přiblížil Tolar.
Vznikl tak apolipoprotein E3 a E2. "Většina lidí má teď trojku, 20 procent lidí má ještě pořád tu čtyřku a ten způsob, jakým je vlastně snížit riziko té čtyřky, je žít, jako jsme žili na těch stepích, to znamená hodně běhat a jíst ty kořínky," uvedl.
Důležitý je také spánek, protože to je jediná doba, kdy se mozek čistí od zplodin, jak vysvětlil Tolar. A z fází spánku je nejdůležitější ta hluboká. Nutné pro správné čištění mozku jsou také dobře fungující cévy. Na celý díl pořadu se můžete podívat pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.