V případě nejčerstvějších útoků v Německu a Rakousku nejde o ojedinělé incidenty, říká Mikulecký. "Pokud migrace probíhá z jiných kulturních a civilizačních okruhů a pokud probíhá ve velice krátkém časovém rozpětí a velice masivně, tak samozřejmě mění tvář cílových zemích a mění je i v negativních souvislostech," uvedl s tím, že je jedno, zda jde o legální nebo nelegální migraci.
"Obávám se, že některé evropské země už v tuto chvíli na řešení nemají čas, že si tu migraci nechaly 'přerůst přes hlavu' a v tuhle chvíli na stole není ani žádné dobré řešení," dodal s tím, že jde zcela určitě o Velkou Británii, ve velké míře o Francii, Švédsko a Německo.
Podle Mikuleckého momentálně můžeme jen těžko předvídat, zda bude podobných útoků přibývat. "Lze ale očekávat, že podobné útoky probíhat budou. Má to ale i svou druhou stránku," doplnil bezpečnostní expert.
[chooze:article;value:552326]
"Když si představíte kyvadlo, tak máte nějaké středové strany a nějaké extrémní strany. Pokud to kyvadlo vychýlíte z toho středu příliš na jednu stranu, tak potom ten tlak jednoho dne bude natolik velký, že už se tam neudrží. Jenže ono, když kmitne zpátky, tak se nezastaví v tom středu, ale překmitne na stranu toho opačného extrému," vysvětlil Mikulecký.
Ani extrém není dobrý
"Pokud Evropa byla posledních 20 let pod vlivem extrémně levicových idejí, multikulturalismu a podobně, tak se obávám, že to kyvadlo se už teď pohybuje na druhou stranu," pronesl s tím, že opačný extrém větší bezpečí nepřinese. "Pro lidi, kteří nežijí v těch extrémních polohách, obě dvě řešení neznamenají nic dobrého," zdůraznil.
Politici o tomto problému podle Mikuleckého mluví, protože voliči to chtějí slyšet. "Nicméně ta realita je taková, že tady se utrhl úplně mimo jakákoli základní pravidla Evropský soud pro lidská práva, který v případě některých deportací zasahuje do rozhodování těch národních států," zkritizoval.
[chooze:article;value:598034]
"Na dodržování lidských práv jako takových určitě není nic špatného, ale pokud se to zvrhne a společnost se dostane pod vliv sice ukřičené, ale skutečně menšiny a začnou se za normální vydávat extrémní polohy politiky, ale i kulturního pojetí fungování společnosti, tak jednoho dne, kdy už to přetáhne tu únosnou mez, tak to kyvadlo se skutečně dá na druhou stranu," nastínil.
Návrat do zemí původu
Podle Mikuleckého stále existují možnosti – lze například vracet ty, kteří nemají právo na azyl, do zemí jejich původu. "Ale na to Evropa nemá politickou a de facto ani jinou sílu, aby dokázala s těmi zeměmi původu mluvit tak, aby své lidi přijímaly zpátky," prohlásil.
"I kdyby se Evropa s těmi zeměmi původu domluvila, tak právě ta ohromná struktura, která byla – často za peníze daňových poplatníků – vytvořená kolem toho migračního byznysu, by se všemi prostředky bránila, aby o přísun těch peněz nepřišla," nastínil.
[chooze:article;value:596721]
V evropských zemích už nyní můžeme pozorovat rostoucí volební preference extremistických stran, které hlásají přísnější migrační a azylovou politiku. "Myslím si, že to uvidíme už příští týden při parlamentních volbách v Německu, což pro Česko nevěstí nic dobrého," předestřel Mikulecký.
Podle bezpečnostního experta by se měla Evropa vrátit k tvrdému vymáhání vlastních pravidel. "První vlaštovky v tomto směru už vidíme – je to například opatření na polsko-běloruské hranici," popsal s tím, že ruské a běloruské tajné služby rády přiživují migrační krizi v Evropě. Na polskou hranici tak vozí migranty primárně z Blízkého východu, ale i Afriky.
"Polsko, které se rozhodlo svou hranici bránit v souladu s evropskými pravidly, už není terčem takových útoků a nenávisti, jako bylo třeba za migrační krize v roce 2015 Maďarsko," připomenul Mikulecký.
Politolog Jan Herzmann minulý týden ve vysílání TN Live rozebral první předvolební debatu s kandidáty na kancléře Olafem Scholzem (SPD) a Friedrichem Merzem (CDU). Důležitým bodem byla migrace:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.