Tady se mi líbí: Ilse + Vitra

Když už jsem vám minule představila kolekci Ilse Crawford pro IKEA, tak vám taky musím říct, kdy nastal zlom a já si pro sebe čestně pasovala Ilse na designérku nejlepší. Pamatuju si to totiž úplně přesně, není to tak dávno.

To bylo totiž loni v létě, kdy pro mě A. připravil tajný výlet a vyrazili jsme docela daleko, až na hranici Německa se Švýcarskem, do Weil am Rhein. Do Vitra Campusu, kam jsem se už dlouho strašlivě moc chtěla podívat. A stálo to za to. Zážitek největší to byl. A ze všech těch vjemů a dojmů, a celé té krásy, mě nejvíc oslovila expozice, kterou připravila právě Ilse Crawford ve VitraHaus. I když … expozice, to opravdu není to správné slovo.

Úkolem a cílem Ilse bylo představit a ztvárnit nové spojení Vitry s finským Artekem. Pojala to tak, jak to umí jen ona – lidsky, mile přívětivě, přátelsky. Na 200 m2 ve dvou nejvyšších patrech VitraHaus navrhla interiér pro fiktivní pár Harri a Astrid, jejichž pomyslné mezinárodní partnerství je odrazem toho skutečného – mezi Vitrou a Artekem. Jako zázemí pro kreativní pár, s obývacím pokojem v horním patře a pracovně-ateliérovým prostředím ve spodním patře.

A řeknu vám, já bych se tam nastěhovala z fleku:) A i když nikdy nebudu mít zařízený interiér převážně produkty těchto dvou značek a k dispozici obří loft, inspirace jsem tam načerpala víc než dost a zážitek to pro mě byl opravdu silný. Přestože jdu zase s křížkem po funuse (nejspíš už se teď pracuje na úplně nové expozici), stejně si to nemůžu odpustit a tuhle fiktivní, ale obrovsky lidskou „domácnost“ vám na blogu nepředstavit.

Zdroje: Artek, StudioIlse, Foto: Felix Odell

Eindhoven a DDW Strijp

Počasí v Eindhovnu nebyla žádná hitparáda. Loni v tričku s krátkým rukávem, slunečno. Letos svetr a pršiplášť. Asi i proto jsme to vzali ve zrychleném tempu.
Eindhoven je město v Severním Brabanstku s o něco více než 200 000 obyvateli. Bylo celkem nevýznamné, tedy do té doby než tu na konci 19. století bráchové Philipsové založili továrnu na žárovky. A podnik rostl a rostl. Někdy ve dvacátých letech tu vznikl další významný podnik – DAF na výrobu osobních a nákladních automobilů. A kde je úspěšný průmyslový podnik, tam je třeba průmyslového designu. A tak i díky DAF se z Eindhovenu stalo slušné centrum designu, nyní už nejen toho průmyslového. Nachází se tu Design Academy Eindhoven, škola, která je označována za nejlepší (nebo minimálně za jednu z nejlepších) design škol na světě, a která se může chlubit absolventy takových zvučných jmen jako je Hella Jongerius, Tord Boontje nebo už zmiňovaný Piet Hein Eek. Kde jinde by se tedy měla odehrávat nejvýznamnější událost Dutch Design Week než právě tady?
DDW se koná každý podzim napříč městem, všechno se stihnout nedá. My tedy letos zabrousili jen do oblasti Strijp.
Kdybych směla jmenovat jen jednu jedinou věc (těžké by to ovšem bylo), která mě v interiérech baví, byla by to nejspíš svítidla. A těch tu bylo k vidění požehnaně. Lampy, lampičky, nejrůznější a z nejrůznějších materiálů.
Nejsou vám tyhle lampy a stolky povědomé? Však tu nádheru je možné pořídit i v Česku a to díky qdeshopu Pavlíny.

Nenápadně, přirozeně, ale hodně výrazně tu byl cítit důraz na udržitelnost, ohleduplnost k životnímu prostředí a přírodní materiály – to tu bylo všudypřítomné. Nejen u exponátů a prodávaného zboží, ale i ve způsobu prezentace.

A to se musí projevit i na způsobu dopravy, ne? Jasně, jízdní kola v Nizozemí nikoho nepřekvapí, ale tahle dřevěná, to je něco! Pro návštěvníky k zapůjčení. Třeba když se potřebujete dostat ze Strijp-S do Strijp-R. Je to kousek a dá se to pěšky, ale stylově na dřevěném kole je to ještě lepší (tedy pokud nesípete a na kole jste nejeli naposledy asi tak před pětadvacety lety).
V „erku“ je Piet Hein Eek, o kterém jsem vám psala v první části. Ale jsou tam i mnozí další designéři. Jako každý rok mě zaujalo Ontwerpduo a jejich houpací klícka. Ale ještě víc jejich „plazivé“ lampy Light Forest. Už jsem zase u těch svítidel:)
A moc se mi zalíbily kufříky od Lotty Lindeman.  Dřevo s textilem. A když se zrovna nikam necestuje, poslouží jako poličky. Stačí zavěsit. Není to bezva nápad?

Foto: designinwhite

Eindhoven a DDW Piet Hein Eek

Víte, jak jsem psala, že předchozí týden bude ve znamení přehlídek designu? Tak ne, mám pocit, že jsem ho celý prospala. Zákeřný chřipkový bacil mě bacil. V sobotu bylo líp, tak jsme vyjeli aspoň kouknout na Dutch Design Week do Eindhovenu. To už je každoroční tradice (na loňskou návštěvu se můžete podívat tady).

Byla to ale hra v oslabení, stihli jsme jen část toho, co jsem si plánovala. Ale i tak to stálo za to. Protože ve staré Philips továrně, která se stala sídlem, dílnou, showroomem a prodejnou Pieta Hein Eeka, to vždycky stojí za to. Chcete si ji projít se mnou?

Pietova letošní novinka – stoličky Plywood Print Stool s potiskem obrazů starých mistrů, ve spolupráci s Rijksmuseum Amsterdam, pro značku NLXL.

Piet a kolegové designéři jsou mistry recyklace! Nové užití najdou pro použité dřevo, kov, látky, …

… i plasty. Lustry upletené z PET lahví nemají chybu. Horní část lahví zachovaná, spodní rozřezaná na proužky a propletená. To je nápad!

Moje favoritka – kuchyň. Spodek původně asi dílenský ponk, pracovní deska z moderního kompozitního materiálu. S kolečky pro mobilitu.

V prodejně s výběrem designových kousků nejen z Pietovy dílny, jejichž výběr klade důraz na obnovitelnost zdrojů a životní prostředí, bych mohla strávit několik dní.

Jednou jsme ale odejít museli:) Dutch Design Week není samozřejmě jen Piet Hein Eek, a tak vás pozvu do Eindhovenu na malou procházku ještě jednou.