Rozhovor o Home Stagingu v rámci veletrhu For Interior 2018

Letos jsem se po delší době zúčastnila pražského podzimního veletrhu For Arch v aktivní roli. Redakce internetového portálu ESTAV.cz mě oslovila, abych pro ně v rámci programu jejich veletržního stánku udělala rozhovor o Home Stagingu. Tady je. Přeji vám příjemnou zábavu a doufám, že i nové a zajímavé informace 🙂

Můj Home Staging na Home in Cube

S kamarádkou Janou Kristenovou, redaktorkou časopisu Home in Cube, se známe osobně i pracovně mnoho let. A tak došlo i na článek o Home Stagingu, plný fotek mých nových i starších projektů. PŘEČTĚTE SI CELÝ ČLÁNEK Prostě LIKE ❤️! SaveSave

Reportáž z jarního veletrhu For Interior a Design Shaker 2018

Na výstaviště jsem letos vyrazila hned ve čtvrtek dopoledne a mělo to smysl. Návštěvníků ještě nebylo tolik a stihla jsem přednášku Ivy Bastlové, na kterou jsem se těšila. Abych to ale vzala popřádku. Hned u vstupu nás přivítala expozice  SCÉNA, INSPIRACE & TRENDY 2018, kterou opět připravila Iva Bastlová. Z jednotlivých sekcí se mi asi […]

Home Staging nezařízeného bytu k pronájmu 1+kk , Praha 6 – Liboc

PRONAJMUTO BĚHEM 3 DNŮ Tentokrát se chci podělit o homestagingovou zkušenost z prázdného bytu na pronájem, který je ukázkovým příkladem toho, že i v tomto případě má Home Staging smysl a majitelé investičních nemovitostí by ho v žádném případě neměli podcenit. Příprava nemovitosti k prodeji či pronájmu se vyplatí za všech okolností. V Praze i […]

Design interiéru bytu pro Airbnb v historickém centru Prahy

Design bytů nedělám příliš často. V tomto případě však nejde o osobní domácí prostor pro jeho trvalého obyvatele, ale podobně jako při Home Stagingu, zadáním bylo vytvořit útulné zázemí pro krátkodobé pobyty různých návštěvníků, tedy poměrně širokou skupinu zájemců. Klienta jsem znala z dřívějška, ale léta jsme se neviděli a byla jsem velice mile překvapená, s jakým […]

Tady se mi líbí: Ilse + Vitra

Když už jsem vám minule představila kolekci Ilse Crawford pro IKEA, tak vám taky musím říct, kdy nastal zlom a já si pro sebe čestně pasovala Ilse na designérku nejlepší. Pamatuju si to totiž úplně přesně, není to tak dávno.

To bylo totiž loni v létě, kdy pro mě A. připravil tajný výlet a vyrazili jsme docela daleko, až na hranici Německa se Švýcarskem, do Weil am Rhein. Do Vitra Campusu, kam jsem se už dlouho strašlivě moc chtěla podívat. A stálo to za to. Zážitek největší to byl. A ze všech těch vjemů a dojmů, a celé té krásy, mě nejvíc oslovila expozice, kterou připravila právě Ilse Crawford ve VitraHaus. I když … expozice, to opravdu není to správné slovo.

Úkolem a cílem Ilse bylo představit a ztvárnit nové spojení Vitry s finským Artekem. Pojala to tak, jak to umí jen ona – lidsky, mile přívětivě, přátelsky. Na 200 m2 ve dvou nejvyšších patrech VitraHaus navrhla interiér pro fiktivní pár Harri a Astrid, jejichž pomyslné mezinárodní partnerství je odrazem toho skutečného – mezi Vitrou a Artekem. Jako zázemí pro kreativní pár, s obývacím pokojem v horním patře a pracovně-ateliérovým prostředím ve spodním patře.

A řeknu vám, já bych se tam nastěhovala z fleku:) A i když nikdy nebudu mít zařízený interiér převážně produkty těchto dvou značek a k dispozici obří loft, inspirace jsem tam načerpala víc než dost a zážitek to pro mě byl opravdu silný. Přestože jdu zase s křížkem po funuse (nejspíš už se teď pracuje na úplně nové expozici), stejně si to nemůžu odpustit a tuhle fiktivní, ale obrovsky lidskou „domácnost“ vám na blogu nepředstavit.

Zdroje: Artek, StudioIlse, Foto: Felix Odell

Ilse + Ikea

Kdybyste se mě zeptali, který současný designér nebo designérka je pro mě nej, odpověď by byla jasná – Ilse Crawford.

Nejen proto, že se mi dobře kouká na jí navržené produkty a interiéry. A že kouká! Ale hlavně pro něco, co mi připadá nehmatatelné a těžko popsatelné. Něco jako vnitřní logika, filozofie. Jakoby mi všechno, co dělá, a jak to dělá, dávalo neskutečný smysl. U každé věty, kterou popíše způsob, jakým k navrhování produktů a interiérů přistupuje, se mi chce nadšeně vyskakovat. Jako vážně, nepřeháním. To, co je mi příjemné, co si myslím (a ne, že by bylo nějak extra důležité, co zrovna já si myslím:D), ale neumím slovy vyjádřit, ona zhmotňuje ve své práci. A ještě to dokáže shrnout jednou trefnou větou.

A tak když jsem minulý rok v blogoéteru zachytila letmou zmínku, že Ilse a její spolupracovníci ve StudioIlse zrovna připravují novou kolekci pro IKEA, byla jsem hodně zvědavá, co z toho vzejde. A teď je to oficiální a já se zase nemůžu dočkat, až výsledky spolupráce budou v prodeji. Nestává se mi to moc často, ale už teď jsem unešená snad ze všeho, co jsem na fotkách zahlédla.
A co že to tedy obnáší? Odtajnilo se to na letošním Stockholm Furniture Fair, který se konal na začátku února, a na kterém Ilse byla čestným hostem. I když samotná kolekce s názvem SINNERLING bude v prodeji až v srpnu, všech víc než 30 výrobků bylo k vidění v krásném prostředí stockholmského hotelu Ett Hem (jehož interiér navrhovala právě Ilse).

Celá kolekce se nese v přírodním duchu – s důrazem na přírodní materiály a ruční práci. S tím si ale IKEA často nespojujeme. Že by svítalo na lepší časy? Možná. Protože korek, keramika organických tvarů i ručně foukané sklo zní hodně slibně. A ještě slibněji to vypadá.

Samotné StudioIlse SINNERLING prezentuje jako užitečné pomocníky pro každodenní život – jednoduché, nenápadné, skromné, nestrhávající veškerou pozornost, tiše, zato dobře sloužící.

Už to vidím, hned několik (čti mnoho) kousků by se mi hodilo. Ale asi nejvíc mě zaujal jídelní stůl. Kovové podnoží, korková deska a textilní police pod deskou – není to geniální?

Pro někoho (mě) geniální, pro někoho možná ne. Pro někoho možná nudné? Ač nenápadné, pozornosti to při představení už strhlo opravdu hodně. Teď nezbývá než čekat do srpna a doufat, že výrobky budou dostupné všude, což u limitovaných edicí nebývá pravidlem. Ale IKEA slibuje, že tohle nebude limitovaná kolekce, že výrobky budou dostupné nejméně celý 1 rok. 

Zdroje:
foto č. 2 – StudioIlse
foto č. 3 – svante
ostatní – IKEA, via StudioIlse a MyDubio

Fantazie Davida Taylora

Koho by to napadlo, že v průmyslovém odpadu se skrývá tolik krásy? Davida Taylora přeci! I v nejnovější kolekci svícnů Slab (Struska).

Starší kolekce svícnů Crowd se mi líbí ještě víc. Připadá mi poetičtější. Beton. Zbytky. Mosazi, bakelitu, kůže a dalších materiálů. Surové. Hravé.

Nejen svícny David umí. Loňská kolekce Considered Objects – váza, miska, zrcadlo.


Já v jeho objektech vidím obrovskou inspiraci. Ne k dogmatickému kopírování, však opisovat se nemá:) Ale myslím, že příště dvakrát v ruce obrátím každý „nepotřebný“ zbytek.


Zdroj: David Taylor

Eindhoven a DDW Strijp

Počasí v Eindhovnu nebyla žádná hitparáda. Loni v tričku s krátkým rukávem, slunečno. Letos svetr a pršiplášť. Asi i proto jsme to vzali ve zrychleném tempu.
Eindhoven je město v Severním Brabanstku s o něco více než 200 000 obyvateli. Bylo celkem nevýznamné, tedy do té doby než tu na konci 19. století bráchové Philipsové založili továrnu na žárovky. A podnik rostl a rostl. Někdy ve dvacátých letech tu vznikl další významný podnik – DAF na výrobu osobních a nákladních automobilů. A kde je úspěšný průmyslový podnik, tam je třeba průmyslového designu. A tak i díky DAF se z Eindhovenu stalo slušné centrum designu, nyní už nejen toho průmyslového. Nachází se tu Design Academy Eindhoven, škola, která je označována za nejlepší (nebo minimálně za jednu z nejlepších) design škol na světě, a která se může chlubit absolventy takových zvučných jmen jako je Hella Jongerius, Tord Boontje nebo už zmiňovaný Piet Hein Eek. Kde jinde by se tedy měla odehrávat nejvýznamnější událost Dutch Design Week než právě tady?
DDW se koná každý podzim napříč městem, všechno se stihnout nedá. My tedy letos zabrousili jen do oblasti Strijp.
Kdybych směla jmenovat jen jednu jedinou věc (těžké by to ovšem bylo), která mě v interiérech baví, byla by to nejspíš svítidla. A těch tu bylo k vidění požehnaně. Lampy, lampičky, nejrůznější a z nejrůznějších materiálů.
Nejsou vám tyhle lampy a stolky povědomé? Však tu nádheru je možné pořídit i v Česku a to díky qdeshopu Pavlíny.

Nenápadně, přirozeně, ale hodně výrazně tu byl cítit důraz na udržitelnost, ohleduplnost k životnímu prostředí a přírodní materiály – to tu bylo všudypřítomné. Nejen u exponátů a prodávaného zboží, ale i ve způsobu prezentace.

A to se musí projevit i na způsobu dopravy, ne? Jasně, jízdní kola v Nizozemí nikoho nepřekvapí, ale tahle dřevěná, to je něco! Pro návštěvníky k zapůjčení. Třeba když se potřebujete dostat ze Strijp-S do Strijp-R. Je to kousek a dá se to pěšky, ale stylově na dřevěném kole je to ještě lepší (tedy pokud nesípete a na kole jste nejeli naposledy asi tak před pětadvacety lety).
V „erku“ je Piet Hein Eek, o kterém jsem vám psala v první části. Ale jsou tam i mnozí další designéři. Jako každý rok mě zaujalo Ontwerpduo a jejich houpací klícka. Ale ještě víc jejich „plazivé“ lampy Light Forest. Už jsem zase u těch svítidel:)
A moc se mi zalíbily kufříky od Lotty Lindeman.  Dřevo s textilem. A když se zrovna nikam necestuje, poslouží jako poličky. Stačí zavěsit. Není to bezva nápad?

Foto: designinwhite