Podle Fantové chce Čínská lidová republika zejména zvyšovat svoji přítomnost v regionu. A tlak se pomalu stupňuje. Přibývá vojenských cvičení v průběhu let, zároveň jsou větší a Tchaj-wan i výrazněji obkličují.
"Čínská lidová republika na to chce jít trošičku podobně, jako třeba na to šlo Rusko s Ukrajinou. Chce tu svoji přítomnost v okolí Tchaj-wanu normalizovat a doufá, že ve chvíli, kdy by třeba přikročila skutečně k agresi, k ozbrojené invazi, tak že by si toho Tchaj-wan všiml později," objasnila.
Hrozí ale ve skutečnosti v nejbližší době podobný ozbrojený konflikt jako na Ukrajině? "Já bych nepředpokládala, že se to nějakým způsobem zvrtne v nejbližší době, protože sice jsem to předtím srovnávala s Ruskem a s Ukrajinou, ale zároveň je třeba si říct, že Čína funguje přece jenom jinak než Rusko. Čína je mnohem pomalejší, mnohem trpělivější, dělá ty věci pomaleji. Čína by ráda získala Tchaj-wan, ale chce tak učinit diplomatickou cestou, protože nechce jít do ozbrojeného konfliktu," okomentovala.
[chooze:article;value:578437]
Cvičení odsoudily Spojené státy i další demokratické země. USA ale zároveň nepřijímají výraznější opatření, což podle Fantové znamená, že cvičení nevnímají jako bezprostřední ohrožení.
Státy v nejbližším okolí na to ale pohlížejí jinak. "Třeba Japonsko na to reaguje tím, že nyní přemýšlí o tom, jak přepsat svoji ústavu nebo jak ji nějakým způsobem pozměnit, aby bylo možno se nějakým způsobem bránit, protože v současné době Japonsko drží jen velice malou armádu a má jen velmi omezené možnosti, co by mohlo dělat, pokud by třeba Čína skutečně Tchaj-wan napadla," řekla Fantová.
Poznamenala, že Čínská lidová republika se ráda prezentuje jako mírová síla. "Sice má velmi výrazně expanzivní politiku, ale nepostupuje tak výrazně hrubou silou, jak to můžeme třeba pozorovat u Ruska na Ukrajině. Čínská lidová republika se snaží získávat nová území, ale jde na to jinými způsoby než jaksi otevřenou válkou," srovnala.
[chooze:article;value:576312]
Tchajwanský průliv má ale velkou strategickou důležitost. Jak Fantová upozornila, tak jím proplouvá polovina zboží celosvětově přepravovaného na lodích. Nyní se jedná o mezinárodní vody, Čína se to ale podle Fantové snaží omezit.
"Čína tvrdí, že by nad tímto místem měla mít suverenitu. To je třeba nepříjemné i pro mezinárodní obchod. Zároveň je to strategicky velice důležité místo. V americké doktríně existuje něco, co se nazývá First Island Chain. Je to řetězec ostrovů. Když bychom se podívali na mapu východní Asie, tak to jsou ty ostrovy, které se táhnou od Filipín přes Tchaj-wan k Japonsku a dál ke Koreji. A tyhle ostrovy mají představovat jakousi hradbu vlivu západního světa v Tichomoří. Ve chvíli, kdy by Čína nějakým způsobem tuto hradbu prolomila, tak se jí otevře cesta do Tichomoří. To není v zájmu západních mocností," vysvětlila Fantová. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.