Leopardy 2 pro Ukrajinu už jsou přislíbené, nyní je ale potřeba i další vojenská pomoc. Obrněnce dokážou být velmi efektivní, jejich výsledky ale ještě umocní letecká podpora. Proto se nyní mluví o zásobování Ukrajiny stíhačkami F-16, za což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj orodoval při svých nedávných zahraničních cestách.
Problémem je ale to, že i kdyby Američané stroje přislíbili v tuto chvíli, tak to bude trvat celé měsíce, než se dostanou na bojiště a než budou vycvičeni piloti, což například kritizoval v rozhovoru pro Kyiv Post americký generál ve výslužbě Ben Hodges.
Ukrajinci měli mít stíhačky už dávno, říká Hodges
Podle Hodgese měly být poskytnuty vzdušné síly pro Ukrajinu už před měsíci. Zmínil to, že Ukrajina nyní ze všeho nejvíce potřebuje zmírnit ruskou přesilu v počtu vojáků a v počtu dělostřelectva. A to mimo jiné prostřednictvím útoků na logistiku a zásobovací uzly. "Je potom jedno, kolik zmobilizují Rusové vojáků nebo kolik mají dělostřelectva, pokud se k nim nedostane munice," prohlásil.
Na druhou stranu, provoz F-16 zase představuje logistickou zátěž pro Ukrajinu. Rusové navíc podle něj mají velké množství prostředků protivzdušné obrany, které je potřeba zneutralizovat.
F-16 ale není jediný typ, který by ukrajinskému letectvu pomohl. "Mezi typy, které by se jim hodily, se mluvilo i o Grippenech, které nejsou tak výkonné jako F-16, ale jsou to moderní letadla a výcvik by netrval tak dlouho. A pak cokoliv, co už na Ukrajině dříve létalo, třeba MiG-29 nebo Suchoj Su-27," vyjmenoval další možné varianty pomoci vojenský publicista Jiří Vojáček.
Vojáček také zmínil možnost vyslání českých letounů L-159, které se osvědčily například proti Islámskému státu. "Jsou to dobrá letadla. Ukrajinci už létali s albatrosy, což jsou podobná letadla. Na nějaké menší útoky by jim to stačilo. Výcvik iráckých pilotů trval osm měsíců," objasnil. I tak ale nadále považuje F-16 za nejvhodnější typ, ukrajinské letectvo by potřebovalo alespoň jeden pluk, což jsou nejméně desítky strojů.
[chooze:article;value:488598]
Rusové se na sankce připravili
Vojenská pomoc by ale bez sankcí moc neznamenala. Jak poznamenala ekonomka Jana Matesová, sankce a vojenská podpora mohou posilovat výsledný efekt, nejsou ale zaměnitelné.
Ve směru k sankcím je slyšet často kritika, že jsou neefektivní. "Pravdou je, že jsme čekali asi větší dopad sankcí na základě zkušeností z roku 2014 po anexi Krymu. Tehdy zavedly Evropská unie a USA sankce, které byly mírné oproti tomu, co je zavedeno teď, a ten dopad byl značný. Je vidět, že se ruská strana tentokrát připravila a pojistila," řekla Matesová. Podle ní se ruským představitelům daří držet informace o tamní ekonomice pod pokličkou, což jim hraje do karet.
Sankce jsou efektivní, ale zabere to čas
Po historických zkušenostech je potřeba vzít v potaz, že ekonomické sankce jsou velmi efektivní, ale až z dlouhodobého hlediska, upozornil v rozhovoru pro Kyiv Post britský ekonom Mark Harrison.
Za příklad dal Německo v obou světových válkách, kdy se sice očekávalo, že blokády a vojenské útoky rychle položí Německo na lopatky, což se ale nestalo, nakonec to trvalo několik let. Ale právě ekonomické sankce, kdy se Německu nedostávaly pohonné hmoty a materiál nutný pro válečnou výrobu, nakonec velmi napomohly vítezství.
V kontextu s Ukrajinou tak teď mluví o třech rovinách ekonomické války. "Je tady ekonomická válka Ruska proti Ukrajině, kdy likviduje její infrastrukturu a ekonomickou základnu, dále je to Putinova válka proti Evropě, kdy omezuje dodávky energií do západní Evropy, a následně ekonomická válka Ukrajiny a jejích spojenců proti Rusku, tedy omezení importu do ruské ekonomiky. To vše se děje najednou," popsal Harrison.
"Ruská ekonomika je v úpadku, ale ne v tak rychlém, jak si mnozí lidé představovali," zhodnotil Harrison. Jedním z důvodů je také to, že jsou Rusové velmi vynalézaví v obcházení sankcí a dovozu potřebných věcí přes třetí země.
[chooze:article;value:489055]
Evropa by potřebovala přitvrdit u obcházení sankcí
To popisuje i Matesová: "Výrobci a podniky ze zemí, které vyhlásily sankce, v řadě případů ty sankce obchází. Státy, které vyhlásily sankce, musí mnohem více zakročit proti svým porušovatelům sankcí. To dělají tradičně USA, když vyhlásí sankce, tak oznámí také rázné tresty pro ty, kdo by sankce porušovali. Evropa to nedělá. Ve velkých ruských městech jsou například, sice za podstatně vyšší cenu, k dostání nové evropské automobily."
Kromě vojenské pomoci je to tak další důležitá oblast, na kterou by se měla Evropa zaměřit. Evropské zboží do Ruska nejčastěji proudí přes Turecko, Čínu, Indii a bývalé sovětské republiky.
Sankce přitom mají podle Matesové velký vliv na schopnost Ruska opravovat armádní techniku, případně jakoukoliv techniku vyrábět, čímž ostatně plní svou základní úlohu, kvůli níž byly schváleny – aby byla omezena schopnost Ruska vést válku. "Největší dopad má zákaz vývozu vyspělých technologií do Ruska, jsou to například čipy, součástky do letadel nebo těžebních zařízení. To už se v prvním čtvrtletí sankcí i vysocí ekonomičtí představitelé Ruska vyjádřili, že ten dopad je velký."
Podívejte se na páteční rozhovor s vojenským publicistou Jiřím Vojáčkem ohledně aktuální situace na Ukrajině:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.