V reakci na změny týkající se rozvodů se už ozývají někteří právníci, podle kterých by změn mělo být mnohem více. "Jdeme střední cestou. Třeba společnost za pár let bude připravená zajít ještě dál. Pokud lidé čekali revoluci v tom smyslu, že rozvod bude možné třeba dělat tak, že půjdeme jenom na matriku a cestou z obchodu si řekneme, že toho druhého máme plné zuby a půjdeme se rozvést, tak to není koncepce, kterou bych chtěla zastávat," zmínila spoluautorka novely občanského zákoníku.
Nejsložitější je rozvodové řízení podle ní pro děti. "My bychom měli alespoň jedním okem umožnit tomu systému se podívat na to, jestli to dítě je v pohodě, jestli nepotřebuje pomoci a jestli nepotřebují pomoci například i ti rodiče. Nemyslím, že jakákoliv revoluce by slušela tomu právu. Rodina je něco, co se společensky posouvá velmi pomalu. Prudké kroky by jí mohly uškodit," řekla Decroix s tím, že hlavní změnou je zjednodušení řízení.
[chooze:article;value:526742]
Další věcí, kterou by chtěla změnit, je výživné. "Nejdůležitější je, jak to výživné opravdu efektivně vymáhat. Pokud někdo neplatí a nechává rodinu bez prostředků, tak je to nejpalčivější," doplnila poslankyně a právnička s tím, že se řeší i to, jestli se stanoví minimální výživné, případně i jeho valorizace. "V rámci justice je složité dávat něco plošně, vždy by to mělo být založeno na dané rodině. Každá rodina je jiná," řekla.
Novela, která má do praxe zavést změny v oblasti rozvodu, počítá také se zákazem fyzického trestání dětí. "Když byly dcery malé, určitě jsem je pleskla přes prsty. Já občas vyprávím historku, že jsem jednou měla nepříjemný okamžik, kdy jsem svoji mladší dceru chytla kabelkou. To je chvíle, na kterou rozhodně nejsem hrdá. Uvědomila jsem si ale, že to k ničemu nevedlo a bylo to jen mé selhání, kdy mi ujely nervy," zavzpomínala Decroix.
[chooze:article;value:508040]
Přitom by se podle ní nemělo mluvit přímo o zákazu bití. "Není to zákaz, ani příkaz. Je to morální norma, kterou my převádíme do zákona. My to nezakazujeme, říkáme, že důstojnosti dětí se dotýká tělesné trestání, duševní strádání a jiná ponižujících opatření. Nikdo neříká, jestli tím tělesným trestáním je ten jeden usměrňující pohlavek, nebo jestli ponižující opatření je, když dítě dostane zaracha. Ale vždy v tom budeme hledat přiměřenost," podotkla.
Přesto podle statistik v Česku fyzické tresty používá každý třetí rodič a čtvrtina je považuje za nejúčinnější nástroj výchovy. "Možná přesně pro tyhle lidi to dáváme do zákona. Berme to jako jakousi bibli občanského práva, která opravuje vztahy mezi soukromými osobami. Když říkáme, že si manželé mají být věrní, tak to také nikdo nevymáhá. Ale pokud bude překročena ta přiměřenost, tak bude potřeba zasáhnout," dodala.
Zákaz bití se tedy nekoná, jde jen o morální hodnotu. Podle advokátky se lidé díky novele nad svým chováním zamyslí. "My tam nenastavujeme zákaz bití, ale my tam nastavujeme tu hodnotu, že se mají používat jiné výchovné prostředky. Jsem přesvědčená, že se nad tím lidé zamyslí a budou se snažit děti vychovávat jinými prostředky," uzavřela Decroix.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.